Pravčická brána je největší skalní bránou na evropském kontinentu. Vědci bádají, jak to, že se už dávno nezřítila

Pískovcový oblouk má rozpětí 26,5 metru a výšku 16 metrů. Kdysi ji lidé nazývali „Velkou bránou“ nebo jenom „Bránou“. Teprve až v turistické literatuře se začalo objevovat pojmenování „Prebischtor“ odvozené od tehdy místně obvyklého jména Prebish. Nakonec se ve 30. letech 20. století ustálil současný český tvar „Pravčická brána“.

Když se na Pravčickou bránu vydávali první turisté, narazili pod ní na malý kůrou pobitý stánek, kde se mohli osvěžit čepovaným pivem. V roce 1881 už na místě stál zámeček a dostal název Sokolí hnízdo. Postavili ho italští dělníci na přání knížete Edmunda Clary-Aldringena. Dnes je v něm muzeum národního parku a v přízemí zbytky stylové restaurace s původními malbami.

Od roku 1982 je vstup turistů na bránu zakázán, aby nedošlo k jejímu poškození. Skalní oblouk fascinuje také vědce, dohadující se, jak je možné, že se Pravčická brána už dávno nezřítila. Domnívají se, že bránu tvoří vlastně dvě samostatné skály. Díky tomu není oblouk vystaven velkému pnutí a drží.