Pozemky na Hrádecku se Polsku vracet nebudou

Polsko se totiž po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, které se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že se hraniční čára musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů a tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů pozemků. Liberecký kraj už odmítl vrátit pozemky ležící v zastavěných částech obcí na Frýdlantsku. O pozemcích na Hrádecku se v rámci vládního návrhu vůbec nejednalo.