Polévka je grunt a nikdy neuvaříte dvakrát stejnou. Zkuste si ji udělat z mletého masa a s fazolemi
Dnes si připravíme tzv. „obědovou polévku". Tak většinou doma říkáme hustým polévkám, které směle s kouskem pečiva nahradí vydatný oběd. Mezi nejoblíbenější patří například gulášová, fazolová, dýňová, rajčatová a třeba i čočková. Zkuste si dnes udělat z mletého masa a s fazolemi.
- 200 g mleté maso vepřové nebo míchané
- 250 g brambor
- 1 ks cibule
- 100 g kapie
- 1 řapíkatý celer
- česnek
- 50 g rajského protlaku
- 250 g fazolí ve slaném nálevu
- 800 ml vývaru
- olej
- sůl
- pepř mletý
V průběhu let se změnily názory odborníků na spoustu potravin. Některé dříve doporučované jsou dnes diskutabilní a naopak. S vědeckým výzkumem se také zpřesnily hodnoty zastoupení vitamínů a minerálů v různých potravinách. Ovšem jedním z mála jídel, které dříve i dnes vévodí zdravému jídelníčku, zůstávají polévky.
Nakonec i naše babičky a prababičky dobře věděly - že „polévka je grunt“. Dobře to věděly, často to říkaly a my tuhle větu říkáme často také. Je to totiž pravda - dobrá polévka je prostě základ! Naši předkové to věděli lépe než my, a tak si polévku dopřávali každý den.
Možná to bylo také tím, že byla levným jídlem, zároveň ale vydatným a zdravým. Proto se přinášela často na stůl již ráno, aby dodala na dlouho energii mužům, ženám i dětem, kteří se pak vydávali pracovat celý den na pole.
Postup:
Jemně pokrájenou cibuli osmažíme dosklovata na trošce tuku, přidáme mleté maso a drobně pokrájenou kapii a smažíme do rozdrobení masa (pomůžeme si vařečkou nebo šťouchadlem na brambory). Poté přidáme do hrnce krátce osmažit, rozvonět, pokrájený řapíkatý celer, nasekaný česnek, protlak a papriku. Vše za stálého míchání.
Přilijeme vývar, přidáme oloupané brambory pokrájené na větší kusy, osolíme, opepříme a povaříme doměkka. Poté brambory v polévce rozšťoucháme na menší kousky (ne na kaši), přisypeme scezené fazole a jemně pokrájenou celerovou nať a necháme přejít varem.
Dle potřeby (hustoty) můžeme přidat trochu vývaru nebo polévku ještě osolit, opepřit, případně přidat česnek.
Složení polévky procházelo obměnami po celý rok. Zatímco na podzim a v zimě to byly spíše hutnější polévky luštěninové a zeleninové, v jarních měsících, kdy už zásoby docházely, se do polévek přidávaly první jarní bylinky a planě rostoucí zelené natě, které zároveň doplňovaly vitamíny a minerály, které člověk po zimě potřebuje.
Jak polévka pomáhá tělu
Makrobiotici, kteří mají polévku ve svém každodenním jídelníčku, ji velmi cení pro to, že organizmus zahřívá, uvolní, dodá mu potřebnou energii a cenné minerální látky i vitamíny na celý den. I oni ji nejednou servírují na svůj stůl již zrána jako zdravou a dobrou snídani.
Dalším pozitivním přínosem je, že organizmus zavodní a snědené množství polévky se započítává do celkového denního pitného režimu.
Lidské tělo ocení na polévce i to, že je teplá. Organizmus lépe tráví potraviny, které nejsou studené.
Dobrou chuť!
Související
-
Vepřová játra ve vinné omáčce. Jídlo neopakovatelné chuti oceníte vždy, když se vám ocitne na talíři
Ať už použijete k vaření vepřová, telecí či drůbeží játra, vždy z nich dokážete připravit skutečnou lahůdku. A všichni strávníci to ocení.
-
Vepřová panenka se žampiony v listovém kabátku. Kvalitní a šťavnaté maso se musí připravit s láskou
Milujete vepřovou panenku? A víte například, že je vepřová panenka také velmi málo kalorická? Její další výhodou je nespočet možných variací na úpravu.
-
Vepřová kotleta - oblíbené maso. Je spousta nápadů, co s ní. Zkuste ji zapéct v alobalu se žampióny
Vepřové maso patří v zemích českých i moravských k tomu nejoblíbenějšímu. Na rovinu si musíme přiznat, že ale nepatří k těm nejzdravějším.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
