Po stopách Židů v Liberci – Kameny zmizelých, ohořelá Tóra nebo památník Šoa

8. květen 2017

Liberec už čtvrtým rokem nabízí komentované prohlídky města. Letos se na nich mohou zájemci seznámit s historií libereckých Židů. Účastníci navštíví s průvodkyní synagogu v centru města, prohlídka poté pokračuje na židovském hřbitově v Ruprechticích a u památníku Šoa. Prohlídka je zaměřena na konkrétní osudy židovských obyvatel města.

„Dnešní náš úkol je projít se po stopách libereckých Židů. Jmenuji se Zdeňka Mandlová, jsem z komunitního centra Kontakt jako dobrovolník průvodce,“ představila se před městským Informačním centrem průvodkyně. Komentované prohlídky městem "Po stopách libereckých Židů" pořádá tamní magistrát ve spolupráci s Komunitním střediskem Kontakt každý čtvrtek od května do září. Na první z nich dorazilo osmnáct lidí, kteří mse od radnice přesunuli k Šaldovu divadlu. Před ním jsou v dlažbě umístěné dva „stolpersteiny“, neboli Kameny zmizelých. Na nich jsou jména dvou židovských ředitelů divadla, kteří byli zavražděni nacisty.

Liberec nabízí komentované prohlídky po stopách libereckých Židů

Další zastávkou je synagoga, která je umístěna přímo v budově Krajské vědecké knihovny. „Tady byla mezi lety 1887 až 1889 postavena židovská synagoga. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 proběhla takzvaná Křišťálová noc, kde se nejenom v Liberci, všechny ty židovské stavby vypálily,“ nastínila osud původní židovské modlitebny průvodkyně Zdeňka Mandlová. Mezi návštěvníky komentované prohlídky pak putovaly fotografie původní synagogy. Stojící i hořící.

„Mě fascinuje, jak byla vysoká. Ve srovnání s tímhle tím domem byla jednou tak vysoká,“ podivovala se jedna z účastnic exkurze Simona Brabcová. Na prohlídce se chtěla dozvědět historii židovského obyvatelstva v Liberci, a to jí průvodkyně splnila. Podle ní žilo před druhou světovou válkou v Liberci kolem 1400 židovských obyvatel, po válce tu zbylo jen 37 starousedlých Židů.

Křišťálová noc v Liberci

Prohlídka poté pokračovala přímo v synagoze, kterou provedl Michal Hron z liberecké Židovské obce. Návštěvníkům ukázal třeba posvátné židovské texty Tóru. A to i tu, která přežila požár původní synagogy. Ta je vystavena pod prosklenou vitrínou a na zkázu původní budovy upomíná svými ohořelými okraji.

„My jsme otevřená obec a jsme rádi, když lidi o nás vědí co nejvíc. Protože čím míň o nějaké minoritě víte, tím větší prostor pro předsudky,“ uvedl Michal Hron. Účastníci komentované prohlídky pak pokračovali na zastávku autobusu číslo 25, který je odvezl na židovský hřbitov a k památníku Šoa.

autor: Lucie Fürstová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser