Panská skála u Kamenického Šenova láká turisty i filmaře. Tvoří ji působivé kamenné varhany
Naším nejstarším chráněným geologickým územím a jedním z nejstarších chráněných území v Evropě vůbec je Panská skála u Kamenického Šenova na Českolipsku na severu Čech. Na první pohled z dálky nenápadný pahorek tvoří čedičové, pětiboké či šestiboké sloupce. Jejich uspořádání připomíná píšťaly kostelních varhan, proto je Panská skála známá také jako Kamenné či Čertovy varhany či jednoduše Varhany.
Za podobou varhanních píšťal stojí sloupcová odlučnost čediče. Skála vznikla sopečnou činností před mnoha miliony let v době třetihor, kdy hornina vystoupila na povrch z asi třicetikilometrové hloubky. Při pomalém chladnutí lávy vznikly dlouhé, stejnoměrně silné sloupce, které stojí téměř svisle a jejich délka se udává až 15 metrů. Čedičové návrší dříve nazývané jako Křížový vrch zaujalo místní sedláky, kteří zde začali těžit stavební kámen.
Těžba ale odhalila zajímavé struktury, které by jejím pokračováním zanikly. Záchrana Panské skály se stala jedním z cílů českolipského Exkurzního klubu založeného už v roce 1878. Cesta to byla dlouhá, protože žádné zákony na ochranu přírody tehdy ještě neexistovaly. Počátkem 20. století se podařilo lom na pár let pronajmout, po vypršení smlouvy ale majitelka opět zahájila lámání sloupců ze skály, což bylo záhy zakázáno.
Od roku 1914 měla být Panská skála chráněna, ale za první světové války se na ní v malé míře zase těžilo a v roce 1939 se uvažovalo o úplném odtěžení. Získané čedičové sloupce dobře odolávající mořské vodě měly posloužit k ochraně ponorkové základny na ostrově Helgoland. Definitivní zákaz těžby přišel v roce 1948 a od roku 1953 je Panská skála přírodní rezervací. Dnes je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách a má statut Národní přírodní památky.
Ve filmech vypadá Panská skála monumentálně
Skálu lze obdivovat v odrazu na vodní hladině malého jezírka pod ní, nebo vylézt až na její vrchol, kde je krásně vidět nejen sloupcová odlučnost čediče, ale také Kamenický Šenov i širší okolí. Například rozhlednu Jedlová, vrch Klíč, Ještěd či Ralsko. Záleží na počasí, které umí zahalit skálu tak dokonale do mlžného hávu, že není vidět ani od sto metrů vzdáleného informačního centra.
Panská skála láká nejen turisty, ale také filmaře. Ve filmech přitom vypadá mnohem mohutnější, než ve skutečnosti je. Pyšná princezna se natáčela dokonce před menším ze skalních útvarů, a přesto v pohádce vypadá monumentálně. Kde přesně stála princezna Krasomila s králem Miroslavem, zjistíte v Informačním centru Panská skála, které je v provozu od 1. dubna do 31. října. Na Panskou skálu vás zavede žlutá, modrá a zelená turistická stezka nebo i cyklostezka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
