Pánové, jdete večer do společnosti? Na vzorované košile zapomeňte, radí Ladislav Špaček
Košile bližší než kabát, říká se. Podle Ladislava Špačka je košile skutečně nejdůležitější součástí pánské garderoby. Víte ale, kdy muži smí do společnosti obléknout pruhovanou košili, aniž by se dopustili faux-pas a prohřešku vůči etiketě?
Přes den můžeme nosit košile vzorované, říká Ladislav Špaček: „Nejdecentnější je proužek. Takovou košili na sobě můžeme mít až do podvečera.“ A co kousky s károvanými vzory? „Ty považujeme za hodně uvolněné – pro volný čas. Vůbec se nehodí pro formální, pracovní či společenské situace.“ Pánové se tedy mohou dopustit velkého „přešlapu“ ve svém odívání, pokud na večerní společenskou akci obléknou košili se vzorem.
Přípustné jsou z hlediska etikety košile pouze jednobarevné, potvrzuje mistr etikety: „Večer nosíme do společnosti jen jednobarevné košile jemně pastelových barev. Bledě modré, krémové, bledě růžové nebo světle oranžové. Nejslavnostnější je bílá.“
Proužky jsou večer povolené, ale jen někam
Samozřejmě záleží na tom, kam se muž vypraví. Když pánové vyrážejí do malého divadla, restaurace či na večírek, je v pořádku i proužkovaná košile, károvaná by ovšem v tomto případě neuspěla.
7 pravidel etikety: Jak používat mobily
Nonstop jsou naší součástí. Nosíme je u sebe 24 hodin denně a 365 dnů v roce. Mobilní telefony – metla moderní společnosti? Ladislav Špaček radí, jak používat telefon v souladu s etiketou.
„Košile s knoflíčky, kterými se límec připíná ke košili, prozrazuje košili na denní nošení. Po 18. hodině ji vyměníme za večerní – s klasickým límcem,“ radí Ladislav Špaček a dál prozrazuje, že k saku etiketa povoluje nošení košil pouze těch s dlouhými rukávy: „Z rukávu saka nám musí stále vyčnívat centimetr její manžety. Krátký rukáv je pouze pro volný čas – na procházku městem, do přírody. Společenská košile to není.“
Proč se sako neodkládá? Košile byla spodním prádlem
Zajímavé je, že v minulosti byla košile spodním prádlem – oblékala se přes hlavu a teprve na ni patřil svrchní šat. Tak to bylo až do druhé půlky 19. století. V roce 1871 byla patentována košile s předním zapínáním na knoflíky. „To sice umožnilo jí kousek ukázat, ale stále ještě není košile společenský úbor a muž si sako nemůže odložit jen tak, jak by se mu zachtělo,“ upozorňuje Špaček.
„Zákaz“ odkládání saka podle něj platí na kulturně-společenských akcích, jako jsou koncerty, promoce či divadelní představení. „Muži se vždycky ptají, zda si smí odložit sako, protože se svlékají do prádla,“ dodává znalec etikety.
Související
-
Když si hodím kladivo na nohu, tak samozřejmě zakleju, říká mistr etikety Ladislav Špaček
Ladislav Špaček na vysoké škole učil historický vývoj české gramatiky, působil ve zpravodajství Československé televize, dlouhá léta byl prezidentským mluvčím.
-
4 tipy Ladislava Špačka, jak poznat špičkovou restauraci
Každý z nás občas rád jde na dobré jídlo do restaurace. Jak ale poznat dobrou restauraci? S tím vám pomůže Ladislav Špaček a jeho pořad Pardon.
-
Ladislav Špaček: Lidé politiku dělat nechtějí, jen ji kritizují, to je jednodušší
V televizi je vidíme denně, ale jsou to reálné záběry toho, co se děje běžně ve sněmovně? Práce politika je jako každá jiná a není snadná. Více už Ladislav Špaček.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
