O srpnu 1968 s historičkou Kateřinou Portmann: Jména 9 libereckých obětí se stala symbolem invaze
V neděli 24. srpna 2025 si Liberec připomene pohřeb prvních obětí spojenecké invaze v srpnu 1968, kdy se tryzna změnila v rozsáhlou demonstraci proti okupantům. O významu Liberce, jeho obětí i odkazu 21. srpna pro současnost mluví historička Kateřina Portmann z katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické na Technické univerzitě v Liberci.
„Rok 1968, srpen, invaze vojsk Varšavské smlouvy, jsou bezesporu silným momentem v dějinách Československa obecně, ale v paměti města Liberce podle mě sehrávají ještě výrazně intenzivnější roli, což je spojeno s tím, že obyvatelé zásadním způsobem vyjádřili nesouhlas s invazí, ale bezesporu i s tím, že počtem obětí patří mezi ty nejzasaženější,“ říká historička na otázku, proč Liberec sehrál v kontextu historické události tak významnou roli.
Mluví také o pohřbu obětí v libereckém krematoriu, který se stal symbolem odporu. „Šlo v podstatě o státní pohřeb, kde se sešla široká veřejnost, politická reprezentace, zástupci armády, skautů i dalších složek,“ připomíná a dodává, že jména 9 obětí se na dlouhou dobu stala symbolem invaze.
Na otázku historické paralely pak Kateřina Portmann říká: „Samozřejmě, že paralely se dají vysledovat. Současná Evropa a celý svět jsou změtí nejrůznějších událostí. To nesmutnější pro mě je, jak rychle se může ze svobody stát nesvoboda a jak rychle lidská práva ztrácejí na hodnotě a mizí. Proto bychom o svá občanská práva měli pečovat a nést také odpovědnost za svá rozhodnutí.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
