Nová loutková pohádka libereckého Naivního divadla osloví i dvouleté děti. Důrazem na pocity a efekty

Děti příběh neustále komentují a fandí beránkovi, aby se mu návrat do nebe vydařil.

Ke srozumitelnosti a co největšímu zjednodušení představení vedla podle režisérky Michaely Homolové složitá cesta. Právě proto byly pro tvůrce důležité reakce publika na předpremiérách.

„Všechno vznikalo na zkouškách. Hodně jsme mluvili i o tom, jakou dobu jsou děti schopné se na něco dívat. Některé věci nám byly jasné, protože jsme rodiče, takže tušíme, co asi dvouleté dítě vnímá a co nevnímá,“ vysvětluje.

Aby mohli divadelníci lépe vtáhnout děti do děje, usadili je přímo k malému jevišti. Malí diváci tak mají loutky doslova na dosah. Tvůrci navíc zjistili, že pohádkový příběh německého autora Freda Rodriana baví nejen dvouleté caparty, ale také předškoláky.

„Dvouleté děti vnímají drobné emoce, zážitky, pocity. Naopak pětileté – už těsně předškolní – děti opravdu sledují příběh. Jsou v napětí, jestli se to tomu beránkovi povede. Už jsou v ději trošku napřed v úvahách. A je to slyšet i z reakcí,“ zdůrazňuje dramaturg Naivního divadla Vít Peřina.

Na závěr představení se jeviště promění v improvizovanou hernu. Děti si mohou povídat s herci, brát do rukou loutky nebo si zahrát na hudební nástroje.

Představením byla nadšená i učitelka Jana Šourková ze školky Nad přehradou: „Pro děti to bylo srozumitelné, napínavé, veselé i dojemné. Myslím si, že je veliké plus, že jsou děti vtažené do děje.“ Premiéra se koná dnes v 15 a 17 hodin.