Kbelík chmelu stojí i patnáct tisíc, říká sládek o výrobě svrchně kvašených piv
České pivo zná celý svět. Rozšířený je především klasický ležák. A postupně se rozšiřují i svrchně kvašená piva, známá též jako Pale ALE. Redaktor Patrik Fišer na Libereckém IPA festiválku zjišťoval, jaké rozdíly mezi nimi jsou.
Čtěte také
Mezi ležáky a svrchně kvašenými pivy je především znatelný rozdíl v chuti. „Ležák je hodně sladový, chuť chmele je v něm upozaděná. Naopak svrchně kvašená piva jsou primárně o chmelu. Často v nich jsou cítit tóny citrusů nebo manga,“ popisuje sládek Pivovaru 66 Milan Zelinka.
Výrazně rozdílné jsou i používané suroviny. „Český ležák vychází z toho, že je vařený primárně z českých sladů a chmelů. V jiných pivních stylech se používají především zahraniční chmely, často americké, australské nebo třeba novozélandské odrůdy,“ doplňuje Zelinka.
Svrchně kvašená piva vyžadují také jiné způsoby vaření. „Pro ležák plzeňského typu se používá takzvaná dekokční metoda zcukření, takže pivo se několikrát rmutuje. Tento proces je delší. U svrchně kvašených piv se používá infuzní metoda, která je jednodušší a kratší. O to víc se ale to pivo chmelí,“ vysvětluje sládek Milan Zelinka.
Náklady na výrobu piva ALE jsou ovšem větší. „Na procesu výroby něco ušetříte, ale zase do toho piva nasypete třeba kbelík amerického chmele, který stojí deset nebo patnáct tisíc,“ upřesňuje Zelinka.
Proč je v Česku ležák oblíbenější? Mění se nějak poptávka po pivních stylech? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
