Nejmohutnějším památným stromem Česka je patrně Vejdova lípa u přehrady Pastviny

Stáří lípy ovšem nelze určit přesně a názory odborníků se různí. Její věk kladou do rozmezí 600 až 800 let. První historická zmínka o obci Pastviny pochází z roku 1513, v té době už lípa, poblíž dnešního statku č. p. 21, pravděpodobně stála. Lip na tomto místě rostlo víc a je možné, že vytyčovaly rohy ohrady pro dobytek.

Koruny Vejdovy lípy dosahuje do výšky asi dvaceti pěti metrů, kmen je vysoký přibližně čtyři metry. Údaje o obvodu kmene se různí, nejčastěji se pohybují od deseti do dvanácti a půl metru. Lípu obejme asi jedenáct dospělých lidí držících se za ruce. Kmen je dutý a v 70. letech minulého století byla dutina zakryta šindelovou stříškou. Dutina Vejdovy lípy je přístupná, v případě nepřízně počasí se v ní klidně můžete i schovat.

Vejdova lípa u přehrady Pastviny|foto: Tereza Brázdová

Své jméno lípa získala díky přezdívce jednoho z dřívějších majitelů statku, u něhož roste. Ten prý, když se vracel z hospody domů do prudkého kopce, pronášel větu: „Kdy já na ten kopec vejda?“

Vejdova lípa je navíc opředena mnoha pověstmi a legendami. Podle jedné z nich kdysi dávno do stromu zapadl pasáček, možná, když se chtěl schovat před deštěm nebo bouřkou. Pak se prý po některé noci, zvláště o půlnoci, z lípy ozývalo sténání a v koruně stromu se objevovalo světlo. Vše ustalo, když se kmen otevřel a bylo možné do něj vstoupit. Lidé v dutině údajně našli kostru malého pasáčka a řádně ji pohřbili.

Do dutiny stromu, která se prý otevřela někdy na počátku 20. století, se podle dobového hlášení četnické stanice pohodlně vešel stůl a čtyři židle. Dočasně hospodáři dutinu využívali také jako skladiště nářadí. Vejdova lípa se často stávala i objektem malířů a Česká televize ji samozřejmě věnovala prostor ve svém cyklu Paměť stromů.