Návštěvníci turnovského muzea se mohou podívat na jednu z největších olejomaleb v Evropě

Ve zdejším muzeu teď obdivují návštěvníci kromě obří olejomalby i fascinující maketu vysvětluje kurátor výstavy Miroslav Cogan.

„Jak byl ten obraz instalován tenkrát se snahou o vzbuzení prostorové iluze s využitím efektního osvětlení a třírozměrných předmětů.“

Předlohou pro dílo byl podvrh

Deset metrů dlouhý a osm a půl metru vysoký obraz zachycuje bitevní pole pod Hrubou Skálou v Českém ráji. Výstava upozorňuje i na záporné vlastnosti Alšova malířského díla - předlohou pro plátno, oslavující vítězství českého vojska nad saskými nájezdníky, se totiž stal Rukopis královédvorský. Ten později historici označili spolu s Rukopisem zelenohorským za padělky, upozorňuje kurátorka Alžběta Kulíšková.

„Dlouze se uvažovalo o tom, že jsou to opravdu jedny z nejstarších rukopisných památek naší kultury. Ještě dnes existuje společnost, která tu myšlenku podporuje.“

Nicméně historici tvrdí, že rukopisy, což jsou vlastně sbírky básní, vytvořil český buditel, vlastenec, básník, spisovatel a historik Václav Hanka v roce 1817 a nepocházejí ze 13. století.

„Ve své snaze a touze posílit národní uvědomění tak vlastně vytvořil tyto padělky. I v době, kdy se už vlastně tušilo, že se jedná padělky, tak vznikala umělecká díla a různé reminiscence.“

Na výstavě jsou k vidění i další příklady falšování

Mezi nimi i hruboskalské plátno. Na výstavě v Muzeu Českého ráje nechybějí příklady falšování starodávných epických děl z jiných zemí, například z Ruska nebo Skotska.

Vraťme se ale k obrazu. Mikoláš Aleš ho zasadil do éry starých Slovanů a Germánů oděných v kůžích, s mlaty, sekerami a bronzovými meči, zatímco raný středověk už byl dobou rytířů. Návštěvníka proto zasadí do správné doby další část výstavy, zdrůrazňuje Cogan.

„Figurína rytíře ze začátku 13. Století, tedy z doby, kdy hypoteticky se ta bitva pod Hrubou skálou mohla odehrát.“

V expozici jsou taky exponáty z Pojizeří a z Jičínska, obdivované v Praze před 120 lety.