Náměstí v Telči není jen neživá pohádková kulisa. Ukrývá nespočet životních příběhů

5. srpen 2016
Česko – země neznámá

Telč na Jihlavsku má přímo pohádkové náměstí. A není to jen tím, že si zahrálo v několika filmových pohádkách. Jeho renesanční štíty a podloubí dělají z Telče pohádku i ve všední den. Náměstí Zachariáše z Hradce je také spolu se zámkem zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Telčské náměstí je známé především z filmů a pohádek. My se na něj ale pokusíme podívat poněkud prozaičtěji. V každém z domů někdo od začátku bydlel a ani dnes není náměstí opuštěné. Za zmínku určitě stojí dům č. p. 71. Stojí na rohu náměstí, pokud přijdeme Dolní bránou. Kdysi tu byl soud a v něm soudil doktor Havel. „To nebyl nikdo jiný, než dědeček spisovatele Františka Kožíka,“ říká telčský kronikář Oldřich Zadražil.

Dalšího zajímavého obyvatele měl žlutý dům č.p. 67. Narodil se v něm Ladislav Vydra, který byl jedním z prvních radiotelegrafistů v Československu. „V roce 1930 získal mezi první šestkou českých radiotelegrafistů licenci k vysílání. Odešel do Ameriky, kde se stal spolupracovníkem Hlasu Ameriky,“ doplňuje Oldřich Zadražil.

Jedním z nejkrásnějších domů na náměstí Zachariáše z Hradce je č. p. 61. V šestnáctém století ho dal sgrafity ozdobit pekař Michal. Prý to bylo na přání samotného Zachariáše.

Dům č. p. 71, kde žil dědeček spisovatele Františka Kožíka

Posuneme se o několik domů i století dál. V domě až téměř ve druhém rohu náměstí, který má č. p. 48, žil zubní lékař Otto Svoboda. „Spravoval zuby panu kardinálu Tomáškovi a do Telče si za ním jezdil nechat spravovat chrup i kardinál Vlk,“ říká Oldřich Zadražil.

V domě č. p. 47 žil Antonín Pospíšil, otec známého prvorepublikového zpěváka Járy Pospíšila, a v čísle 42 zase Jaroslav Pantoflíček. „Doprovázel Eduarda Beneše na mírových jednáních v Paříži. Vedl skupinu, která připravovala podklady pro hranice nově vznikajících států,“ dodává Oldřich Zadražil. O Jaroslavu Pantoflíčkovi se proto v Telči říká, že „nakreslil republiku“.

Příběhů je tu ale mnohem víc. Nějaký čas žil v Telči na náměstí básník Otokar Březina, rodina Drdáckých dodávala trvanlivé pečivo na císařský stůl do Vídně, zajímavá je i bývalá hasičská zbrojnice nebo radnice. Na samostatnou knihu by vydal i hotel Černý orel či jezuitské gymnázium.

Spustit audio