Na dně Atlantiku odpočívá Liberec, německá válečná ponorka
Když se řekne Liberec, většinou se nám vybaví Ještěd, bílí tygři nebo skvostná radnice. Víte ale, že název Liberec, přesněji německý název Reichenberg, nesla za druhé světové války i německá ponorka? Ta teď leží na dně zřejmě Biskajského zálivu.
V době druhé světové války, kdy byl Liberec, německy Reichenberg hlavním městem Říšské župy Sudety, měl Liberec patronát nad z ponorek U-206. Po ponorce, která vyplula v květnu 1941 a o půl roku později ztroskotala, pátrají Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci a Pavel Šercl z Jizerskohorského technického muzea v Bílém Potoce. Oba pátrání berou jako dobrodružství i věc, která se přímo týká Liberce.
Kus Liberce je potopený i s ponorkou
„Mě jako kluka fascinovaly ponorky už odmalička svoji technickou složitostí a pro středoevropskou zemi to je určitě zajímavý interest,“ říká Pavel Šercl. Proto pro Ivana Rouse, který o ponorce Reichenberg publikoval první článek už před několika lety, nebyl problém získat dalšího nadšence pro projekt nalezení místa potopení. „Mě na tom hrozně zaujalo, že pravděpodobně v Biskajském zálivu leží v té ponorce fotografie Liberce a třeba i Severočeského muzea a že to v tom, že vlastně kus Liberce v podobě fotografií a dopisů leží na dně v ponorce potopen,“ vysvětluje svůj pohled Rous.
Ponorky typové řady VIIC o výtlaku 769 tun tvořily jádro německého ponorkového loďstva. Městské patronáty byly tradicí, a tak nebyla jen ponorka Liberec, ale třeba i Ústí nad Labem či Trutnov. K předání libereckého patronátu došlo v květnu 1941, ponorka U-206 Reichenberg byla na vodu spuštěna 17. května 1941, kdy vyrazila na první zkušební plavbu. Ponorka sice potopila několik lodí, ale dlouho nevydržela. Z třetí bojové mise, která začala 29. listopadu 1941 v přístavu Saint-Nazaire, se nevrátila.
Plavidlo zahubila námořní mina
„Ponorka se s největší pravděpodobností stala obětí letecky kladené námořní miny s magnetickým rozněcováním. To je celkem paradoxní, protože k technologii těchto min se Britové dostali v roce 1939, kdy několik těchto německých min vylovili před svým pobřežím,“ popisuje Šercl. Před nadšenci stojí nejtěžší úkol, a tím je lokalizace ponorky. „Ta v uvozovkách naše ponorka byla dlouhá léta zaměňována s jinou, takže se dlouhá léta předpokládalo, že leží v úplně jiných vodách,“ upřesňuje Rous.
Badatelé se vypraví i na „místo činu“
Nejbližší úkoly, které na Rouse, Šercla a další nadšence jsou pátrání v archivech britského námořnictva a německého válečného námořnictva a po této zdlouhavé práci by se chtěli podívat do samotného přístavu, kde by další informace mohli získat od místních rybářů. Až se místo pravděpodobného potopení podaří zúžit, přijde na řadu letecký průzkum a nakonec by se k ponorce rádi potopili. „Nejde nám o žádnou ideologii. Prostě se chceme dopátrat toho, jak to bylo. Jedná se archeologii a ponorka je určitě zajímavá technicky,“ dodávají Pavel Šercl a Ivan Rous.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.