Na Českolipsku se schází německé a české děti, aby se společně učily cizí jazyk

„V roce 2004 se na nás obrátil německý tatínek, který má tady v Novém Boru firmu a chtěl, aby se jeho syn naučil česky. Přišel za námi s myšlenkou, jestli bychom nechtěli spolupracovat s německou školkou ve Waltersdorfu,“ říká ředitelka novoborské mateřské školy Klíček Ivana Posseltová.

České i německé děti se setkávají dvakrát do měsíce. Společně chodí nejen na výlety, ale učí se navzájem i cizí jazyk. „Máme možnost mít i společnou paní učitelku, která jeden týden pracuje v naší školce a druhý v mateřské školce ve Waltersdorfu. Učí přirozenou imerzní metodou, jakou to bylo dřív, ona na ně mluví jenom německy a při hrách a těch běžných činnostech ty děti seznamuje s jazykem."

„Dobrý den je Guten Tag," chlubí se čtyřletý Matyáš a stejně stará Sofie z novoborské školky. „Tohle je jedna naše babička, která nám supluje tu druhou, ale musí mluvit jenom německy," upozorňuje ředitelka školky. Proč, vysvětluje Marta Bílková, babička jedné z malých slečen.

„Před dětmi mluvím jenom německy, i když se teď bavíme česky. Je to proto, aby to děti neprokoukly. Jestliže se na ně mluví v cizím jazyce, tedy v té němčině, tak oni se i daleko více snaží a je to pro ně potom naprosto přirozené, že ten druhý človíček rozumí." A přidává vlastní postřehy k nenásilné výuce němčiny.

Němečtí předškoláci si novoborskou školku oblíbili

„Jde se na záchod, umýt ruce, jde se jíst - to všechno probíhá dvojjazyčně, kdy oni to slyší, ne že by to ta učitelka překládala. Po měsíci všichni vědí, co to znamená, když učitelka řekne v němčině, sedněte si. Málokdo to vysloví, ale vědí, že to je sedněte si."

A co se malým německým předškolákům Sáře a Wilhelmovi líbí nejvíc v novoborské školce? Všechno. Další výuka čeká děti zhruba za dva týdny v německém Waltersdorfu.