Muzikálový a operní zpěvák Marian Vojtko: Dostal jsem cenu za nejblbější přebrept
Za roli Barona Prášila získal Cenu Thálie 2010. „Tahle role mi sedla, jsem taky snílek a šprýmař, ale byl jsem velice překvapen, protože tam hráli další skvělí kolegové.“ Přiznává, že cena mu velmi pomohla, trefil se do dobré doby, začali se o něj zajímat novináři i produkce a role do muzikálů se jen hrnuly.
Marian Vojtko začínal na Slovensku jako operní pěvec. „Jsem tenor, tak jsem si nemohl dovolit chodit na akce a popíjet víno, protože bych to druhý den nevyzpíval. Kolegové basáci zpívali ty hluboký hlasy, tak v tomhle měli jistou výhodu. Ale oni hráli spíš vodníky a opičáky, já prince a milovníky, tak to mi zase lichotilo."
Dnes už v muzikálech málokdy slyšíte živý orchestr, většinou se hudební podklad pouští z cédéčka. „S živou kapelou je to samozřejmě jiná písnička, ale my už jsme zvyklí. Začínal jsem v divadle Broadway a tam už bylo všechno z pásu. Ale třeba Ples upírů nebo Čarodějka musí být už z licenčních práv s orchestrem, protože jinak to nejde. Na half-playback si zvyknete, tam se nemůžete splést. Když je živý orchestr, tak ten dirigent to třeba zastaví, nebo na vás počká.“
Nápověda neexistuje
Hrát tolik rolí a umět tolik textu vyžaduje velké soustředění a dobrou paměť. „Když máte výpadek, nikdo vám nenapoví. Musíte mít kousek univerzálního textu, který někam napasujete. Když jsem ještě dělal operu, tak tam se hodně zpívá v italštině a v té to jde kamuflovat dobře. Ale jednou tam byl italský dirigent a ten mi vynadal, protože tomu nerozuměl,“ směje se zpěvák.
Dalším úskalím jsou přebrepty a držitel Ceny Thálie si připsal další triumf: „Přebreptů jsem měl spoustu. Jednou jsem dokonce dostal cenu za nejblbější přebrept. Takže i ceny za chyby se dávají. Byla to kosmetika a docela pěkně voněla.“
Kdyby přišla velká operní nabídka, asi by se nebránil. „Ale je to cvičit pět šest hodin denně. V muzikálu je to přece jen volnější, tam vám zvukař při indispozici třeba trochu ‚nahalí‘ port, aby ten zpěv zněl líp, ale v opeře jste úplně sám za sebe.“
Projekt 4 tenoři
S nápadem udělat mužské uskupení 4 tenoři přišel producent Janis Sidovský. Kromě Mariana Vojtka oslovil Jana Kříže, Pavla Vítka a Michala Bragagnola. „Nabídl nám, jestli nechceme na koncertě Proms Gala zazpívat skladbu To je ta chvíle z muzikálu Jekyll a Hyde.“ Song zazpívali, publikum reagovalo dobře, a tak dostali nabídku na pokračování. „Já se do té doby považoval za sólistu, ale říkal jsem si, že to není tak špatný a Janis sehnal hodně vystoupení. Byli jsme dobrá parta, sedli jsme si a funguje to doteď. Čeká nás nějakých 50 vystoupení a skoro všechno je vyprodaný.“
Producent Janis Sidovský jim dává nápady k repertoáru. „My se vyjadřujeme, jestli to uděláme, nebo ne. Tak třeba Už z hor zní zvon nebo Mně sílu dáš jsou nádherné věci,“ pochvaluje si pěvec.
Má Cena Thálie váhu pro výši honoráře a odmítl někdy roli? V lockdownu natočil s projektem 4 tenoři píseň Otčenáš z muzikálu Bídnici jako poctu záchranářům. Jak se jim natáčelo přes Skype? Poslechněte si v rozhovoru u Xavera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka