Miroslav Holubec

Tento Krimipříběh je o roztomilém šikovném chlapečkovi, uvědomělém policistovi, velkém nebezpečí s dobrým koncem a taky trochu o lidské lhostejnosti.

Kdo si hraje, nezlobí. Tohle rčení ale platí jen pro hodné děti. Když si hrají raubíři, musí kolikrát zasahovat i policie.

Asi by nebylo hezké přát někomu, aby se nudil. Snad s výjimkou policistů. Protože když ti se nudí, v ulicích města je všechno v pořádku. Takových dnů ale příliš není.

Léto je časem grilování. Obchody nabízejí nejrůznější laskominy vhodné k opečení a člověku se při pohledu na ně zrovna sbíhají sliny.

Asi každý rodič je hrdý na svého potomka, o kterém může říct, že je šikovný a čiperný. Jsou ale okamžiky, kdy se zrovna tyto dvě schopnosti vysloveně nehodí.

Jako se říká, že režisér a maminka mají vždycky pravdu, platí, že čert a dobrý policista nikdy nespí. Může to znamenat, že policista zůstává policistou, i po pracovní době.

Asi každý, kdo někdy použil MHD, si všiml upozornění, že cestující stojící ve vozidle jsou povinni se za jízdy držet. To upozornění tam není jen tak pro legraci.

Alkohol za volantem je nešvar, který je třeba tepat a neustále na něj upozorňovat. Zdá se, že Miroslav Holubec je na tento nešvar odborník.

Mezi Českou republikou a našimi sousedy existuje už od devadesátých let až na výjimky volný pohyb. Někdy ale musí policie některým jedincům takový pohyb omezit.

Čas je relativní. Záleží na úhlu pohledu. Stejně tak může být relativní cena času. Jistý muž z Děčínska zaplatil za hodinu svého času opravdu hodně.