Máte agresivní dítě? Můžou za to i geny, někdy špatná výchova

16. říjen 2017
Zlobivé dítě

Za agresivním chováním, ať už menších nebo větších dětí, často vidíme neblahý vliv médií a počítačových her. Co když za svou agresivitu malí vzteklouni prostě nemůžou? Podle odborníků se za násilným chováním některých dětských agresorů skrývá i vrozená dispozice, často taky špatný výchovný vliv samotných rodičů.

„Každý člověk se rodí s určitou genetickou výbavou, která se během života projevuje různě. Nadměrná agresivita nebo asociální chování se bezpochyby dědí,“ upozorňuje Jitka Havlová, liberecká dětská psycholožka. To ale neznamená, že by rodiče ve výchově nemohli sehrát pozitivní roli. „Nesmírně důležité je formování prostředím, můžete chování dítěte usměrňovat, ale ten základ nezměníte,“ popisuje psycholožka.

Agresivita se dá „přetvořit“

Fakt, že dítě v jeho agresivním chování nemůžeme plně usměrnit, ale neznamená, že bychom měli rezignovat. Podle odbornice bychom měli malému agresorovi dát jasně najevo, že to, co dělá, není správné, a v případě stupňující se agrese vyhledat pomoc dětského psychologa.

Jednou z cest, jak u dítěte zmírnit agresi, je podle psycholožky Havlové vybrat vhodný kroužek, kde by mohlo svou energii vybít. „Agresi můžeme zkusit u dítěte převést do jiné činnosti. Třeba, když ho přihlásíme do sportovek, hokeje, fotbalu, kde se ta agresivita vybije, ztvární a přetvoří.“

Nedávejte svým dětem špatný příklad

Na nevhodném chování dítěte se paradoxně někdy podílejí i sami rodiče, ať už samotnou svéráznou výchovou, kdy se pro facku nechodí daleko, nebo nedostatkem času. Výsledkem může být apatické, nebo naopak zlobivé dítě, které si chce pozornost upoutat i násilným chováním.

Rodič a dítě

Vysvětlete dětem, co vidí v televizi a chvalte je

Samostatnou kapitolou jsou média a nevhodné počítačové hry. Podle psycholožky Jitky Havlové by rodiče měli být co nejdůslednější a kontrolovat, co právě jejich potomek sleduje, nebo jestli se za na první pohled neškodnou počítačovou hrou neskrývá zábava s prvky brutality.

„Pokud se dítě stane svědkem násilné scény v televizi, nebo ve svém okolí, měl by mu některý z rodičů vysvětlit, proč je to špatně, a proč s tím nesouhlasí.“ Rozhodně se vyplatí pracovat s dítětem, vysvětlit mu, proč se některé věci nedělají, ukázat mu jinou cestu. „Velkou roli hraje pochvala, ocenění, uznání, aby si dítě nemuselo poutat pozornost právě tím špatným chováním,“ uzavírá Havlová.