Má smysl zavlažovat v létě ovocné stromy, i když prší? Zeptali jsme se odborníka
V posledních dnech sice prší, někde dokonce až moc, dlouhodobě je ale spíš sucho. Proto je určitě na místě znát způsob, jak správně zalévat - a to nejen plodiny nebo květiny na vaší zahradě, ale třeba i obvocné stromy. Na to se redaktorka Jolana Nováková zeptala Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář.
„Závlaha ovocných stromů v létě je důležitá. Zejména u stromů, od kterých chceme pravidelně solidní úrodu pěkného ovoce. V suchých letech by ovoce bylo drobné, strom bez zálivky méně přirůstá, netvoří větší množství květních pupenů do příští sezony.
Pravidelná zálivka přispívá k tomu, že po deštích tolik nepraskají třešně, jsou větší, i když jde o velmi rané odrůdy jako je Rivan, Rychlice německá.
Vedle toho, že stromům dodáme ‚obyčejnou‘ zálivkovou vodu, můžeme doplnit přes zálivku i živiny, základní i stopové prvky. Zavlažujeme-li celou plochu pod stromy, často pod nimi nebo v meziřadí musíme sekat trávu. Trávu pak můžeme použít na mulčování ke kmenům stromů, aby se snížil výpar vody dodané zálivkou.
Lepší z tohoto pohledu je závlaha směřovaná ke kořenům. Takzvaná kapková závlaha přináší také úsporu vody. Spotřebuje se jí mnohem méně, než když zaléváme celou plochu zahrady pod stromy, směřuje ke kořenům.“
Související
-
Co je základem dobrého chleba? Nejen na to jsme se zeptali řemeslné pekařky Šárky Nemešové
Před osmi lety přestěhovala z Liberce do podstávkového domu v Dolní Oldříši na Frýdlantsku, kde v klasické peci peče chleba. Naším hostem byla pekařka Šárka Nemešová.
-
Solitér do velké zahrady nebo součást živých plotů: Buk lesní
Nejen na okrasu ale i k zajištění soukromí můžeme využít živé ploty. Například z buku lesního, dostupného v mnoha kultivarech.
-
Jak poznáte, že jsou ve vodě sinice? Stačí jednoduchý test s PET lahví
Horší kvalitu má voda v některých přírodních koupalištích na Českolipsku. Zhoršila se například v Máchově jezeře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
