Lidé z Podještědí vyrazili do Prahy protestovat proti otvírání nových uranových dolů

„Z Našeho Podještědí jedou dvě auta – nějakých deset lidí. Plus tam budou nějací lidé z Prahy, kteří mají u nás chalupy.“ informuje Josef Jadrný ze Strany zelených, který za sdružení Naše Podještědí odjezd na demonstraci organizuje.Není to

Není to první protest - členové sdružení už zorganizovali několik protestních shromáždění v osadě Kotel u Českého Dubu, pod kterým leží zásoby uranu. Teď chce sdružení přímo oslovit vládu, která má projednávat i aktuální surovinovou politiku.

Do Prahy se rozhodla jet taky Iveta Marenčáková z Proseče pod Ještědem. Jak sama říká,odstěhovala se tam z Liberce kvůli krásné a čistí přírodě. Obává se, že kdyby se blízko odtud těžil uran přišlo by všechno vniveč.

„Nejvíc se nám nelíbí to, že v podstatě víme, že u nás v Podještědí nejde těžit jinak než chemicky nebo kombinovanou těžbou, která ale také obsahuje chemickou část těžby. Přitom v Podještědí jsou jedny z největších zásob pitné vody ve střední Evropě a jak víme všichni – chemie a pitná voda nejdou dohromady. Tam vám nikdo nezaručí, že se ta chemie do vody nedostane.“ vysvětluje Iveta Marenčáková.

Z nedávného vyjádření Ministerstva průmyslu i státního podniku Diamo, který uran těží, vyplývá, že Česku jednou nezbude, než aby uran v Podještědí vytěžil. Paní Iveta k tomu říká: „Rádi bychom docílili toho, aby byl zákonem přijatý zákaz chemické těžby uranu. Pokud by se tam ta chemie dala vyloučit, což zatím nevypadá, asi bychom nebyli striktně proti.“

Po chemické těžbě uranu, která skončila v nedaleké Stráži pod Ralskem v polovině devadesátých let, zůstalo v podzemí jezero velké jako Slapy - je plné kyseliny a dalších chemických látek. Jeho vyčištění bude stát do roku 2037 miliardy korun.