KRNAP slaví 55 let. Je naším nejstarším národním parkem

Krkonošský národní park (KRNAP) byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo slavík modráček tundrový, jehož izolovaná populace hnízdí právě na hřebenech Krkonoš. Unikátem je také například endemické společenstvo - morušková kleč.

Hlavní část oslav je naplánována na pátek ve Vrchlabí. Dopoledne proběhne ve vrchlabském Centru ekologické výchovy přehlídka filmů s tematikou životního prostředí Ozvěny Ekofilmu. V zahradě za čtyřmi historickými domky na náměstí Míru pak odpolední program zahájí v 15 hodin hudební skupiny. Zároveň celé odpoledne bude v této zahradě probíhat Muzejní noc na téma archeologie. Správa parku si navíc ke svému výročí nechala vyrobit pivní speciál.

Radek Drahný, mluvčí KRNAP|foto: Milan Baják

Unikátní příroda ale fascinovala už třeba hraběte Jana Nepomuka Harracha, který byl v druhé půli 19. století majitelem jilemnického panství.

„Snahy o vyhlášení Krkonošského národního parku nejsou pouze pětapadesátileté. Jedinečnost území si uvědomovali už naši předci, třeba hrabě Harrach v Labském dole v roce 1904 vyhlásil na strmé stráni první přírodní rezervaci. O padesát let později vzniklo osm přírodních rezervací, tehdy již se zákonnou ochranou zdejší unikátní přírody. A na to pochopitelně navázala snaha odborníků o vyhlášení národního parku,“  popsal mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

A jaké jsou podle něj významné milníky v historii národního parku?

„Od doby samotného počátku pamětníci dodneška vzpomínají na to, jak složitá to byla doba, jak se všechno dělalo na koleni. Dalším milníkem je konec šedesátých let, kdy odborníci museli bojovat proti záměru vybudovat sjezdový areál na jižním svahu Studniční hory. Kdo zná sněhové pole Mapa republiky, tak právě v tomto místě, nad Modrým dolem, měl být poměrně rozsáhlý, snad i olympijský sjezdový areál,“ uvedl Radek Drahný.

Krkonoše, mapa republiky|foto: KRNAP, Kamila Antošová

Dalším historickým mezníkem byl podle Drahného rok 1969, kdy se na Rýchorách usídlilo vojsko sovětských okupantů. Rýchory jsou přitom dnes považovány za jednu z nevzácnějších lokalit s horskou květenou.

Za důležitý moment pak Radek Drahný považuje změnu v náplni Správy národního parku, kdy se strážci přestali starat pouze o základní ochranu přírody a svoji činnost rozšířili i o poskytování služeb veřejnosti. Byla tak zřízena Informační centra pro turisty.

„Už tehdy si lidé uvědomovali, že není možné hory jen zavřít a chránit je před fenoménem člověka. Ale že i těm, kteří sem přicházejí, je potřeba ukázat, jak vzácná příroda zde je,“ sdělil Drahný.

Krkonošská příroda láká tisíce turistů|foto: KRNAP

V současnosti jsou Krkonoše podle Drahného v dobré kondici.

„Kdo totiž zažil Krkonoše v osmdesátých a v devadesátých letech, kdy patřily mezi jeden z deseti nejohroženějších národních parků světa, právě kvůli emisně ekologické kalamitě, tak při pohledu na dnešní stav přírody musí konstatovat, že krkonošské lesy a krkonošská příroda jsou na tom dobře,“ uzavřel mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.