Klíč – alpský vrchol Lužických hor
Klíč (763 m n. m.) je výjimečná hora, která jakoby „utekla“ z Lužických hor kamsi do Alp. Skály, kameny, holé temeno a značné převýšení mezi nádražím ve Svoru a jeho vrcholem (celých 400 metrů). Nezvykle špičatý kopec trojúhelníkového tvaru má díky tomu všemu v říjnu atmosféru opravdového alpského podzimu.
Skalnaté stěny a kamenná moře na Klíči jsou navíc místem, kde se zdržují kamzíci, kteří zde byli uměle vysazení na počátku 20. století.
Víte, proč se vlastně hora jmenuje Klíč?
Zvláštní název hory vznikl z německého názvu Kleis, jehož základ je údajně v praslovanském slovu ključ, které znamená prameniště. Již v polovině 19. století tu byl postaven první turistický přístřešek, který pak roku 1872 a 1910 nahradily dřevěné chatky – kdo Klíč zná, nedokáže pochopit, jak se na miniaturní vrchol mohly vejít.
Konec čepování piva na vrcholu
V létě 1893 zde dokončili členové Alpského spolku z Nového Boru stavbu turistického chodníku – tzv. serpentinové cesty. Výčep piva v chatě na vrcholu turisté udržovali v boji s přírodou i vandaly až do roku 1938, kdy ji museli – v souvislosti s napjatou situací v pohraniční – z tohoto strategického místa odstranit.
Jedinečné východy slunce a zástupy nadšenců
Po záboru Sudet se sice sekce Horského spolku z Nového Boru, Svoru i Cvikova rozhodly stavbu obnovit, ale jejich plány nebyly nikdy naplněny. Dnes tak není na vrcholu po stavbách vůbec žádná stopa; na holé skále stojí pouze geodetická tyč. Výhled z Klíče ovšem zůstal úchvatný – je to jedna z hor, kam dodnes míří zástupy nadšenců za pozorováním východů slunce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
