Kempování v zimě? Proč ne. Z karavanu rovnou do sněhu
V karavanech, obytných autech nebo v chatkách bydlí turisté ve vybavených tábořištích ve Vrchlabí i ve Špindlerově Mlýně.
Do kempu ve Špindlerově Mlýně přijel Jakub s přítelkyní. „Jezdíme pořád do nějakých předražených ubytování, tak jsme chtěli zkusit něco jiného. Být úplně uprostřed sněhu. A je to dobré.“
V chatě nedaleko sjezdovky. Člověk otevře dveře, nazuje lyže a může vyrazit. „Já jezdím na snowboardu a vzhledem k tomu, že přítelkyně je začátečník, tak to musíme objet až na Mísečky.“
O kousek dál zaparkoval svůj karavan už na podzim pan Martin z Polska. Vysvětluje mi, že to tu má blízko na sjezdovku a má tu vše, co potřebuje. Jako v hotelu. Nahlížím dovnitř a je tam opravdu vše. A je tam i krásně teplo. Až odhází sníh od karavanu, vydá se na lyže. Na Medvědín.
Musím obejít polský karavan, kolem kterého jsou haldy sněhu. A hned vedle stojí další. „Má to určitě obrovské výhody. Řekl bych, že člověk je v tom kempu uprostřed přírody,“ říká Tomáš, který se zde ubytoval už počtvrté.
„Když byl člověk mladší, tak samozřejmě využíval ubytování někde v centru města, což má také své výhody. Ale teď jsme tu s manželkou většinou s pejskem a to má tak ohromnou výhodu, že odtud jsme za dvě minuty v lese, kde nikdo není.“
A jak tu tráví svůj čas? „Ráno vyběhnu se psem a manželka si jde zalyžovat. Až se vrátí, tak jdu na lyže zase já. Lyžování je ten hlavní důvod, proč sem jezdíme,“ dodává Tomáš.
V některých karavanech nebo přívěsech se během zimy prý vystřídají celé rodiny a příbuzenstva.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.