Z nové studie kanadských vědců plyne, že úzkostnější lidé si některé události můžou zapamatovat lépe než ti, kteří úzkostí příliš netrpí. Píše se o tom na populárně-naučném serveru Live Science.
Může jít třeba jen o tak prostou věc, jakou je koupě kávy. Úzkostní lidé jsou totiž k negativním pocitům náchylnější. Ze studie ale také plyne, že mírný pocit úzkosti nám posiluje paměť.
Vědci podrobili testu úzkosti 80 vysokoškolských studentů. Zjistili, že ti, kterým v předchozích dvou týdnech naměřili vyšší úzkostlivost, více tíhli k negativním náladám než ti, u nichž byla úzkost na nižší úrovni. Šlo ovšem o zdravé lidi, nikoliv o ty, kterým by byla diagnostikována úzkostná porucha.
Lupénka neboli psoriáza je jedním z nejčastějších kožních neinfekčních onemocnění. Postihuje především kůži, ale také třeba nehty a klouby. Jak se tato nemoc může podepsat na psychice pacientů, vysvětlila v Magazínu Leonardo psycholožka Alena Javůrková.
Paměť pak vědci testovali tak, že jim postupně ukazovali řadu neutrálních slov jako třeba výraz „stůl“. Přitom jim promítali scény, které působí na emoce. Šlo například o záběry dopravní nehody nebo hřbitova, či naopak emočně neutrální záběry na stromy a jezera.
Účastníci pokusu si pak měli vzpomenout na slova, která jim psychologové ukazovali. Profesorka Myra Fernandesová se jich ptala, zda v nich tyto výrazy vzbuzují negativní nebo neutrální naladění mysli.
Následně jim vědci prezentovali další sadu neutrálně laděných slov a opět testovali paměť. V negativním stavu mysli si na nová slova lépe vzpomněli právě ti lidé, u kterých vědci prokázali větší úzkostlivost. Negativní naladění způsobilo, že si informaci lépe zapamatovali. Podrobnosti čtěte na zpravodajském portálu Českého rozhlasu iRozhlas.cz.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
