Jan Neckář: Chceme s Vaškem natočit něco veselého, protože není nic horšího, než smutní staříci

Jan a Václav Neckářovi jsou celý život jako dvě spojené nádoby. „Jsme na sebe odkázáni v tom lepším slova smyslu. Spolupracujeme spolu už doby, kdy jsem jako čtyřletý dostal od tatínka harmoniku a začal Vaška doprovázet při zpěvu. Hrát na hudební nástroje mi totiž šlo o moc rychleji. Brácha se učil hrát na piano tři roky, já jsme to zvládl za tři měsíce,“ směje se Jan Neckář.

Jako vzpomínka na společné dětství a hudební kariéru bratří Neckářů vznikla i populární píseň My to spolu táhnem dál. Zpívá se v ní: „Brácho můj, kdo vůbec ví, jak jsme tenkrát od dětství, hráli ve dvou s harmonikou. Balkon náš byl pódiem, tam jsme spolu hráli všem, pak šli za ní, za muzikou.“

Do hudebního důchodu se nechystají

Xavera zajímalo, jaký byl mezi bratry nejdelší časový úsek, kdy spolu nemluvili, ale podle Jana Neckáře se tak nikdy nestalo. „V podstatě jsme spolu mluvili od té doby, co jsem se jako mladší sourozenec naučil trochu mluvit. Pokud máme na něco rozdílné názory, tak se nějakým způsobem vždy snažíme dojít ke konsensu. Je ale pravda, že se často před koncertem kvůli něčemu tak pohádáme, že si kolegové myslí, že koncert ani nezačne. On ale začne vždycky. Kdybychom totiž byli se vším vždy spokojeni, tak by to byla nuda.“

Jan Neckář letos oslavil sedmdesáté první narozeniny, starší Václav sedmdesát sedm let. Do hudebního důchodu se však nechystají, stále koncertují a vydávají nová CD. „Je pravda, že když jsme začínali, tak jsme měli 30-35 koncertů měsíčně včetně dvojáků. Ale i teď zvládneme měsíčně pět až deset koncertů levou zadní. Skupina Bacily příští rok oslaví 50. výročí a to chceme začít slavit už od začátku roku,“ říká Jan.

Doktor Dam Di Dam

Jedna z nejznámějších písní Václava Neckáře Doktor Dam Di Dam byla první, kterou Jan pro svého bratra složil. „Nebyla to vlastně úplně první píseň, kterou jsem pro bráchu složil, ale byla hlavně první, kterou mi vzal a začal zpívat. My jsme jako malí byli odchováni hlavně operou, takže já jsem pro něj sice skládal, ale samé árie. Až mi jednou textař Zdeněk Rytíř řekl: ‚Už se na ty árie vykašli a napiš jednoduchou píseň, kterou si budou zpívat všichni.‘ Poslechl jsem ho a tak vznikl Doktor Dam Di Dam.“

Jako zatím poslední natočili bratři Neckářovi CD s baladami. Nyní připravují jiný projekt. „Teď chceme natočit něco veselého, protože není nic horšího než smutní staříci,“ vysvětluje Jan a Václav mu ve studiu přitakává. Svého bratra totiž na rozhovor doprovodil.

Planetárium

Kromě tvorby nových písní se Jan Neckář nyní věnoval také reedici populárního dvojalba Planetárium, která na LP vyšlo právě k Václavovým 77. narozeninám. Poprvé vyšlo Planetárium v roce 1977 a Supraphon ho musel stále dolisovávat, protože se stalo tehdejší podpultovkou a zařadilo se do zlatého archivu naší populární hudby. O tom, že o něj bude zájem i po tolika letech, je Jan Neckář přesvědčený, protože, jak říká: „Všechno a všechny prověří jenom čas.“

Jedna z nejznámějších písní tohoto alba vznikla díky chybě, kterou Jan kdysi dávno udělal. Co se tehdy stalo a jak to nakonec dopadlo, uslyšíte v záznamu celého pořadu.