Ivan Rajmont se naposledy symbolicky vrátil do libereckého divadla

30. leden 2016

Goldoniho inscenaci Poprask na laguně už kvůli vážné nemoci nemohl dokončit, ale zůstává jejím hlavním tvůrcem.

Divadlo F.X. Šaldy v Liberci uvedlo v pátek 29. ledna poslední inscenaci režiséra Ivana Rajmonta, který na sklonku loňského roku podlehl vážné nemoci. Klasickou „pizza komedii“ Carla Goldoniho Poprask na laguně ale za něj s libereckými herci nastudoval jeho kolega, scénograf Martin Černý.

Přál si to sám Ivan Rajmont. Společně na Goldoniho klasické komedii pracovali před více než deseti lety v ruské Jaroslavli a věhlasný režisér proto svému scénografovi věřil.

„Spolupracovali jsme od roku 1999, byla to zásadní věc v mém uměleckém životě. Připravovali jsme tuto inscenaci šest týdnů v Rusku a intenzívně jsme tímhle představením žili,“ vzpomíná scénograf a debutující režisér Martin Černý.

Když se stal Ivan Rajmont šéfem liberecké činohry, rozhodl se ke Goldoniho Poprasku na laguně vrátit. Martin měl být v uvozovkách jen autorem originální benátské scény. Kvůli zhoršení zdravotního stavu Ivana Rajmonta se pak na jeho žádost chopil režie Martin Černý.

Celá koncepce libereckého nastudování Poprasku na laguně ale vznikla v hlavě Ivana Rajmonta. Upravil text , přesunul inscenaci do padesátých let a dal jí atmosféru italských neorealistických filmů. V komedii plné divokých hádek, pomluv, flirtování a taky soudních tahanic hraje Patrona Vinzenza Ladislav Dušek.

Podle něj byl ve dnech zkoušek Ivan Rajmont stále s nimi a napovídal jim: „Byl nejenom vynikající režisér, šéf, ale i pedagog. Zůstane po něm díra, kterou teď nikdo nemůže nahradit. Prošel Národním divadlem, ústeckým Činoherákem, byl perfekcionista. Martin Černý je ale skvělý, má smysl pro humor a dělalo se s ním pohodově.“

Pro Janu Stránskou,která ztvárňuje Orsettu, bylo náročné vcítit se do italského temperamentu. Goldoni ale podle ní skvěle napsal všechny ty postavy obyčejných italských rybářů, kteří to sice mají v životě těžké, ale snaží se žít šťastně a zachovat svoji důstojnost.

„Je to klasika. Itálie, usmiřovačky ,hádky, ale v dobrém, i když se hádají na smrt,“ usmívá se. Herci podle ní měli větší prostor pro svou invenci a tak je liberecký Poprask na laguně hodně živočišný.

A jak Jana Stránská dodává, divákům by se měla líbit i scéna Martina Černého. A budou si prý připadat opravdu jako v italském městečku u Benátek.

Ivan Rajmont se naposledy symbolicky vrátil do libereckého divadla

Goldoniho Poprask na laguně byl poprvé uveden v roce 1762. Na česká jeviště se tato „pizza komedie“ dostala až v padesátých letech minulého století, tedy v době oslněné vlnou tzv. italského filmového neorealismu.

Spustit audio