Hrad Helfštýn ukazuje citlivé propojení historické a současné architektury. Nabízí i krásné výhledy
Hradem Helfštýnem nás provedli kastelán Jan Lauro a architekt Miroslav Pospíšil
K nejnavštěvovanějším památkám Olomouckého kraje patří hrad Helfštýn u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Komplex někdejšího mohutného středověkého hradu prošel před pár lety pozoruhodnou proměnou, při které byla citlivě propojena historická architektura s architekturou současnou. V turistické sezóně tu navíc probíhá bohatý kulturní program a slavná kovářská sympozia.
Podle nepotvrzených zpráv založil hrad kolem roku 1280 loupeživý rytíř Helfried neboli Friduš z Linavy. První písemná zmínka je zanesena v olomouckých zemských deskách roku 1348. Na rozvoji se podíleli pánové z Kravař a Pernštejnové, vlastnili jej Rožmberkové a další. Bruntálští z Vrbna založili zámek v blízkém Lipníku nad Bečvou a v hradním jádru dokončili stavbu renesančního paláce. Původně středověký hrad prošel řadou stavebních fází.
Zřícenina byla v 19. století zpočátku demolována, ale zároveň přitahovala pozornost výletníků a romantiků. Od 40. let tu začalo docházet k úpravám sloužícím k překonávání terénu, k občerstvení návštěvníků a k pohodlnějším prohlídkám. V druhé polovině minulého století došlo k výrazným dostavbám, často k necitlivě provedeným sanacím a razantním rekonstrukcím. Zásahem, který změnil siluetu komplexu, bylo dobudování takzvané severní Husitské věže, která byla roku 2002 zpřístupněna jako rozhledna. „Takovéto věže tu v minulosti stávaly čtyři,“ říká kastelán hradu Jan Lauro.
„Z dnešního památkového hlediska je téměř nemyslitelnou přestavba hranolové věže, která proběhla ve druhé polovině 20. století. Když se podíváme nahoru, vidíme konstrukci se šindelovou střechou. Ta střecha má téměř dvacet tři tun a byla vybudovaná v roce 1966. A co je paradoxní, to patro pod ní, kde se teď nachází byt pro kastelána, je až z konce 80. let. Takže patro pod střechou je v podstatě mladší než střecha. Její zvedání tedy probíhalo na nějakých hydraulických heverech nebo mačkách a muselo být neuvěřitelné,“ hodnotí kastelán.
Pro neznalého návštěvníka ovšem působí věž celkem sourodě a přístavba vypadá věrohodně. „Původní podobu historických vedut zřejmě nikdo nebyl schopný zcela přesně vydedukovat, takže je velice dobře možné, že stejně tak, jak ji vidíme v této novodobé představě, mohla vypadat i na konci 15. století,“ dodává Jan Lauro.
Nová prohlídková trasa
Naprosto odlišná je dostavba paláce na posledním nádvoří v jádru hradu. Palác byl i v historii přestavován, což můžeme dnes vidět z nádvoří třeba na okenních ostěních. Za Kravařů tu stávaly paláce dva.
Budova byla před několika lety zastřešena skleněnou střechou a do historických zdí byla včleněna novodobá transparentní vestavba. Návštěvníci tak mohou chodit po můstcích a užívat si pohledy dovnitř i výhledy do okolí přes staré okenní otvory. Stavba je na střeše doplněna vyhlídkovými terasami. Lidé se tak mohou procházet po opevnění a vychutnat si pohledy na palác i na druhou stranu do nádvoří rozlehlého hradního komplexu. Realizace získala Českou cenu za architekturu roku 2021.
„Úplně na začátku šlo o statické zajištění původního objektu a o jeho zastřešení. Uživatelé chtěli zastřešení kompletní, památkáři téměř žádné. Když jsme se do tématu ponořili, připadalo mi to zadání neúplné. A tak jsme si do toho úkolu přidali ještě jedno téma navíc. Vložili jsme patro tam, kde kdysi bylo a vytvořili tak prohlídkové trasy,“ popisuje vývoj uvažování o dostavbě její autor, olomoucký architekt Miroslav Pospíšil.
Dnes, když do paláce vejdeme, je vidět rozdíl mezi starou stavbou a dostavbou. Zdá se však, že spolu souzní. „Dlouho jsme hledali rovnováhu a také materiály, které by byly pro intervenci nejvhodnější. Cortenový plech dobře komunikuje s původním zdivem. Veškeré nosníky pro novou trasu jsme vkládali do původních dveřních a okenních otvorů. Využili jsme toho, že zdivo v přízemí bylo výrazně širší než v patře. Stopa prohlídkové trasy vyplynula právě z těchto možností,“ říká architekt.
Jak hodnotí Miroslav Pospíšil celý komplex hradu? „Ten vývoj je zajímavý, protože obnova začala v 80. letech pod taktovkou doktora Gardavského. Ten měl vizi, že podle materiálů, které měl k dispozici, dostaví Helfštýn do jeho původní podoby. Díky tomu, že nebyly kompletní materiály, byla řada věcí vybájena. Ale nebýt toho, že pan doktor Gardavský se svým týmem zahájil tento typ obnovy, nebylo by nám umožněno vložit do hradního paláce novou architekturu v takové míře. Je to druhý největší hradní komplex v republice po Pražském hradě a je pro mě úžasným propojením historických stylů a historických přístupů k obnově památek,“ dodává architekt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
