Horalé popíjeli limonády z bezu i chlapice
Domácí limonády vyráběné z bylinek nejsou jen módní záležitostí, ale patřily po staletí k životu běžných lidí. A to i na horách.
Tradiční limonády z černého bezu v Krkonoších doplňuje limonáda z chlapice, jak se tam krajově nazývá tužebník jilmový. Kromě limonád horalé často popíjeli také kávu či spíše cikorku s velkým množstvím mléka. A protože jde o chudý kraj, bylo to především mléko kozí, které patřilo v horách také k tradičním nápojům.
„Horalé si v létě připravovali různé osvěžující limonády. Především z květu černého bezu, ale také z chlapice, botanicky tužebník jilmový. Chlapice roste v různých bažinatých údolích u horských bystřin. Sirup, který se vyrábí stejně jako z bezu, má takovou hořkomandlovou příchuť,“ popisuje etnolog Daniel Dědovský s tím, že jde o bylinu nejen léčivou, ale i chutnou. Limonády a sirupy z chlapice horalé připravují dodnes. Postup je stejný jako u bezu, akorát počet květů, které jsou menší než bezové, se dvojnásobí.
Recept popisuje Dědovský takto: Ve vodě s trochou citronu necháme louhovat přes noc asi 25 květů černého bezu, nebo 50 květů chlapice. Druhý den tu šťávu scedíme, květy pořádně vyždímáme, aby v tekutině bylo co nejvíce bezu, přidáme cukr, který tu tekutinu prakticky zahustí, pořádně rozmícháme a stáčíme do demižónu nebo do lahví. A protože má substance sklony kvasit, je důležité povolovat uzávěr, abychom neměli lepkavou tekutinu všude.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.