Historik Michal Burian: Nebýt legionářů, Československá republika by pravděpodobně nevznikla

Michal Burian hned v úvodu rozhovoru vyvrací, že by se na jednání v Ženěvě v roce 1918 uvažovalo o tom, že vznikne monarchie. „Tam už bylo celkem jasno, protože Československou národní radu tam zastupoval Edvard Beneš. A musíme si uvědomit, že už 19. října 1918 byla podepsána Washingtonská deklarace, což bylo nejen prohlášení nezávislosti Československého státu, ale i prohlášení, které stanovovalo, že budeme republikou.“

„Z dnešního pohledu je velmi zajímavé, že díky Washingtonské deklaraci 28. října 1918 vznikl stát nejen mladý, ale i nesmírně moderní, protože ona deklarace mimo jiné stanovila rovnoprávnost žen a také to, že v rámci Československé republiky bude všeobecné volební právo. To v té době byla opravdu velmi moderní myšlenka, kterou se velká část evropských zemí nemohla pyšnit.“

První snahy o samostatnost

Snahy o samostatnost se projevovaly už v roce 1914, tedy na začátku první světové války, vyšlo to ale až o čtyři roky později. „Zajímavé je, že první jednotky legií, které vznikly v létě 1914 ve Francii a v Rusku jsou první, které usilovaly o pomoc dohodovým mocnostem. Usilovaly o samostatnost Čechů a Slováků. A dělo se tak ještě několik měsíců předtím, než Tomáš Garrigue Masaryk opustil Rakousko-Uhersko a formuloval myšlenku na samostatný stát.“

„Ta se objevila až v listopadu 1915, kdy Český komitét zahraniční vydal prohlášení, které se stalo přelomem v usilování o samostatný stát. Tam byla poprvé písemně formulována věta, která zněla ‚Usilujeme o samostatný československý stát‘. A právě díky tomuto prohlášení došlo ke kodifikaci spojení českého exilu, ale zároveň krajanských organizací, které žily jak v západní Evropě, tak například ve Spojených státech.“

Bez legionářů by republika nevznikla

Největší podíl na změně měla podle Michala Buriana zahraniční politická reprezentace, která by to ale nikdy nedokázala bez československých legií. „Nebýt těch téměř sto tisíc legionářů, kteří v závěru první světové války stáli na východě i na západě a bojovali za vznik samostatné republiky, tak by o ni sice mohla politická reprezentace usilovat, ale asi nikdy by se jí nedostalo pozitivní odpovědi ze stran Dohodových mocností.“

Přelomový okamžik přišel v červnu roku 1918, kdy francouzská vláda oficiálně uznala Československou národní radu za reprezentanta budoucí Československé republiky, a to byl zrejmě nejdůležitější krok k národní samostatnosti.

Vývoj svátku 28. října

„Celý vývoj svátku je strašně zajímavý. Poprvé se slavil hned rok po vzniku Československé republiky, a tak se slavil devatenáct let. Historicky nejsmutnější byl pak 28. říjen v roce 1938, kdy se slavilo dvacet let od vzniku Československé republiky a přípravy na svátek trvaly téměř dva roky. Měla to být opravdu obrovská oslava, jenže do toho přišla Mnichovská dohoda a z oslavy se stal běžný den. O rok později, v roce 1939, už se neslavil, protože těsně před 28. říjnem protektorátní vláda tento svátek zrušila.“

Nicméně i tak si lidé 28. říjen připomněli. „Došlo k hromadným manifestacím a demonstracím. Jednou z obětí byl i student Jan Opletal, který později zemřel. A s ním je pak spojen náš další velmi významný svátek – 17. listopad.“

V roce 1945 se státní svátek obnovil, ale jen na šest let. „Přišel únor 1948, nastoupila komunistická moc, a ta se snažila zlikvidovat všechno, co připomínalo meziválečné demokratické Československo a k tomu patřil i tento svátek. Od roku 1951 zrušili 28. říjen jako den vzniku samostatné Československé republiky a začali ho slavit jako den znárodnění.“

Zpátky k oslavám 28. října

„Ke změně pak došlo až v roce 1988, kdy se očekávaly při příležitosti 70. výročí vzniku Československa velké demonstrace. A komunistický režim se jim pokusil předejít tím, že vrátil zpátky 28. říjen jako Den vzniku samostatného Československého státu. Nebylo to ale nic platné a proběhla celá řada protirežimních demonstrací.“

„Poslední zakázanou demonstrací k 28. říjnu byl 28. říjen 1989, kdy došlo k velkým zásahům jednotek Veřejné bezpečnosti proti demonstrantům na Václavském náměstí. A myslím, že si tenkrát téměř nikdo neuvědomil, že to bylo úplně přesně padesát let poté, co stejným způsobem proti oslavám vzniku republiky zasahovalo gestapo a SS,“ dodává Michal Burian v pořadu Alex a host.

Alex Mynářová a Michal Burian|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

Kdo byli muži 28. října a jaký byl jejich osud? Na co se mohou návštěvníci těšit v Armádním muzeu Žižkov? Co je součástí jejich expozic? Poslechněte si v pořadu Alex a host.