Gump mě vždycky ráno nakopne svou dobrou náladou, usmívá se spisovatel Filip Rožek

Když se řekne Gump, někdo si představí film a jiný knihu, která byla pro film předlohou. Gump je ale skutečný pes, který naučil a učí lidi žít, tak zní i podtitul knihy, ale také téma projektu na ochranu týraných psů. Stojí za ním spisovatel a scénarista Filip Rožek. V roce 2020 získal cenu čtenářů ve výročních knižních cenách Magnesia Litera.

Filip Rožek pochází z Prahy, ale část roku tráví v Táboře. Už na střední škole se zajímal o kreativní tvorbu, pracoval v produkci jako dramaturg zábavy či v redakci nových formátů. Od svých 18 let spolupracuje s Ligou na ochranu zvířat.

Za dobu, co se ochraně zvířat věnujete, zlepšuje se ta situace?

Jsou tam takové dvě polohy, které vnímám. První je ta, že svět zvířat se v něčem k lepšímu mění. Když jsem byl malý, tak se pravidelně na každé vesnici topila koťata a štěňata. Toho úplně tvrdého týrání zvířat bylo, myslím, víc. Pamatuji si, že skoro u každé boudy byl pes přivázaný celý život za řetěz. Toto myslím hodně vymizelo.

Co přibylo a tenkrát v té době to nebylo, jsou velkochovy, množírny a byznys, který každoročně roste. Nedaří se to redukovat, protože hlavní motor je to, že je strašně moc lidí, kteří si vysní pejska s průkazem původu, akorát pak když se dívají na inzeráty, tak zjistí, že ten pejsek stojí tolik a oni do toho tolik peněz dát nechtějí. Tak vymýšlí alternativy, vymýšlí to, aby si toho pejska vizuálně podobného mohli pořídit, ale aby za něj zaplatili málo. Tam je základ množíren a podstata toho byznysu.

Filip Rožek s dcerou a režisérem Františkem Antonínem Brabcem na premiéře filmu Gump

Ve filmu Gump – pes, který naučil lidi žít si zahrála i vaše dcera Natálie.

To byla moje obrovská radost. Natálka hraje v obou filmech. V jedničce to byla ještě ta devítiletá roztomilá holčička. Ve dvoje je už třináctiletá slečna, takže energie té postavy se trochu změnila, ale je to pro mě splněný sen, že ji v tom filmu mám.

Když srovnáme první a druhý díl filmu, který bude mít premiéru letos v březnu, jaké je herecké obsazení?

Protože jednička byla hodně bolavá, byla zaměřená na témata množíren a řetězů, ubližování, tak jsme chtěli, aby dvojka byla odlehčená, aby byla veselejší a aby to byla větší pohádka. Tou zábavnější a pohádkovější postavou je tam Štěpán Kozub. Takovou vtipně negativní postavu tam má Martina Pártlová. My jsme tam měli celou řadu postav, které děj trochu odlehčí.

Gump 3 už nebude.

Jsou nějaké psí vlastnosti, které by pro nás lidi mohly být inspirativní?

Pro mě je velkou inspirací ta neustále dobrá nálada Gumpa, kdy se člověk někdy ráno probudí ne s úplně dobrou náladou a Gump mě ráno opravdu nakopne do svojí dobré nálady, protože je připravený pořád a má pořád dobrou náladu.

Filmový hrdina pes Gump se svým pánem Filipem Rožkem navštívili dětské oddělení Nemocnice Karlovy Vary - Václav Šlauf

Právě samotné natáčení se zvířaty je velké téma a bezpochyby často rozebírané v rozhovorech. Mě jenom zajímá, kolik Gumpů se ve skutečnosti objeví na plátně? Všechno zvládne ten, který je s námi dnes ve studiu?

Ve dvojce to všechno zvládnul tento Gump. My jsme si s Františkem Brabcem mnohokrát říkali, jestli to Gump zvládne, protože to není filmový pes, je poměrně takový vyjukaný na spoustu věcí, je to s ním složité, musel nejdřív poznat herce, kteří s ním hráli, a uvěřit jim, pak byl schopný s nimi komunikovat. Nebyl to klasický filmový profesionál, ale ta jeho neprofesionalita se stala největší naší devizou, protože hraje strašně přirozeně a pravdivě. Všechna zvířata, která v obou filmech hrála, si svůj napsaný filmový osud ve skutečnosti prožila. Ve dvojce hraje prase, které se jmenuje Princ, Pepa Vojtek z Kabátů tam hraje řezníka, který si pro něj přijede, aby si ho někde upekl, to prasátko mu uteče. To je skutečný osud Prince

Když se zeptám, jestli bude Gump 3. Co mi odpovíte?

Myslím si, že trojka nikdy. Říkal jsem to i o dvojce, ale tady k tomu mám jiný důvod. Myslím si, že přece jenom na jednoho pejska jsou dva celovečerní filmy, asi šest písniček, dvě audioknihy a několik dalších knih k tomu až až. Myslím si, že to, co měl říct, už řekl. Jestli bych dál psal o tématu zvířat, tak s nějakým jiným příběhem. Trochu mě láká, abych nebyl autor jenom Gumpa a ukázal se autor i jiného tématu a jiného žánru.

Filip Rožek a jeho pes Gump s Alenou Zárybnickou

Na závěr nesmí chybět otázka od umělé inteligence: Vaše knihy jsou často oceňované za svůj vtip a humor. Jak důležité je to pro vás osobně, aby byly knihy zábavné?

Je to pro mě důležité. Možná právě proto jsem tu knihu takto napsal. Ve dvojce se právě na humor a vtip soustředil mnohem víc než v jedničce. Myslím si, že toho smutného bylo v Gumpovi napsáno hodně. Ona dvojka není taky od začátku do konce vtipná, taky tam jsou dojemné příběhy a taky je tam trochu smutku, ale vtip byl pro mě nejdůležitější.

Jaký byl impuls k napsání prvního dílu knihy o Gumpovi a proč toto jméno? Proč se spisovatel rozhodl, že sám napíše scénář k filmu? Měl trému při premiéře filmu? Jak se vybíraly lokality pro filmy?

Spustit audio

Související