Eva Olmerová: Den začíná krásně

Eva Olmerová disponovala ohromným množstvím talentu. Její diskografie není tak bohatá, jak bychom si představovali, a jak by si zpěvačka určitě zasloužila. Nebyla konformní umělkyní, o tom své okolí přesvědčovala téměř neustále. Přitahovala maléry a byla jí zakazována činnost. To s sebou přinášelo deprese a odtud bylo velmi blízko k alkoholu a pocitům osamělosti. Hudební vědec Leo Jehne o Evě Olmerové napsal: Vzhledem k okolnostem objektivního i subjektivního rázu nemohl se talent Evy Olmerové bohužel plně rozvinout v širším měřítku uplatnit. Jinak by zpěvačka musela například v mezinárodním kontextu patřit nejen k pěvecké extratřídě, ale i k nejvýznamnějším osobnostem našeho jazzu vůbec.

Eva Olmerová o sobě říkala: „Nejsem žádná jazzová zpěvačka. Jsem prostě zpěvačka. A zpívám, co mě baví. Když je ti dobře jen tak, protože tě zrovna nikdo nenaštval nebo protože svítí sluníčko nebo plaveš ve Vltavě nebo se cpeš šnyclem nebo vopečeným buřtem, tak tam gospel nenacpeš. Ale když máš v sobě strašně moc citů, pocitů a emocí, gospel je dobrej k tomu, aby tě neudusily“.

A hudební publicista Jiří Černý vzpomínal na nabídku, kterou učinila Evě Olmerová světoznámá zpěvačka Ella Fitzgeraldová v roce 1969 v Praze na parníku po svém pražském koncertu, kdy ji chtěla vzít s sebou na zbytek turné. Natolik byla jejím podmanivým zpíváním nadšena.