Chrastava se dostala na seznam obcí, které by měly odevzdat část svého území Polsku

„Žiju tady 60 let a hranice byla vždy tak, jak je. A kdyby nám to chtěli sebrat, tak přijdeme o nelukrativnější část honitby,“ naštvaně konstatuje vítkovský myslivec Petr Štok.

„V tom bude ta uhelná pánev, co pokračuje podél hranic, protože, když sedíme na posedu, tak ty bagry máme prakticky u nosu,“ vyslovuje myslivec obavy z další budoucnosti lesa ve Vítkově.

Česko dluží podle ministerstva Polsku část území už od 50. let minulého století. Tehdy se napřimovala hranice, aby ji šlo lépe uhlídat. Jedná se o 368 hektarů půdy, konstatuje mluvčí ministerstva Martina Němcová.

Chrastava nesouhlasí s tím, aby město dalo Polsku v rámci územního vyrovnání parcely ve Vítkově Polsku|foto: Ivana Bernáthová

„Návrhy nově vytipovaných ploch určených ke kompenzaci územního dluhu vůči Polské republice nejprve projednáme s dotčenými hejtmany a starosty. Následně navrhneme cílové řešení, které s uvedenými samosprávnými celky projednáme. O výsledku nejdříve informujeme pana ministra, a po jeho schválení předložíme materiál do vlády.“

Mapy ukazují, že území, které má Chrastava odevzdat, bylo vždy české

Starosta Chrastavy Michael Canov z hnutí Starostové pro Liberecký kraj dostal od ministerstva vnitra dopis, aby se k návrhu dát pozemky na území obce Polsku co nejdříve vyjádřil. Už teď ví, že odpověď místních zastupitelů bude odmítavá.

„Já jsem se zabýval historickými mapami - tady mám mapu starou 300 let. Do detailu je tam ta hranice jako dneska. Vyjížděl jsem si mapy až do 11. století a zjistil jsem, že toto území bylo vždy součástí českých zemí,“ konstatuje Canov.

To je podle starosty první z důvodů. Ten hlavní ale je, že se po prostudování mezinárodních smluv naší země s Polskem domnívá, že Česko nedluží sousední zemi žádné pozemky.

„Že celý postup ministerstva vnitra je protizákonný, neboť smlouva mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Polskem z roku 1992 o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci dosvědčuje, že jsou veškeré majetkové nerovnosti vyrovnány. Našel jsem ještě jednu smlouvu z roku 1996, která jen dopilovává tu smlouvu z roku 1992 a odkazuje se na ni.“

Ministerstvo vnitra se v dopise Chrastavě odvolává na ujednání mistrů zahraničí z roku 1992. Podle starosty ale tohle ujednání nemůže být nadřazeno mezinárodní smlouvě.

Pokud se ministerstvo rozhodne dát území Polsku, bude se Chrastava soudit. Rezolutní je i liberecký hejtman Martin Půta z hnutí Starostové a nezávislí: „Dám do zastupitelstva kraje, že s tím nesouhlasíme.“

Hejtman nesouhlasí ani s tím, aby se překreslily hranice v Bulovce a Horní Řasnici, jak ministerstvo vnitra navrhuje.