Bylo za socialismu lépe?

Budovatelský plakát (1953)

Průzkum, který si nechal zpracovat projekt Paměť národa od NSM Market Research ukazuje, že zhruba třetina Čechů nad 40 let věří, že za socialismu bylo lépe. Nejčastěji kvůli jistotě práce a sociální péči.

Nejčastějším důvodem, proč lidé uváděli, že za socialismu bylo lépe, je, že všichni museli pracovat. Češi také svůj názor odůvodňovali většími sociálními jistotami (24 procent) nebo tím, že lidé k sobě byli příjemnější (16 procent).
Třetina Čechů nad 40 let věří, že sametová revoluce změnila jejich život k lepšímu. Čtvrtina oslovených si pak myslí, že rok 1989 v jejich životě nic nezměnil. Pesimističtější jsou přitom lidé se základním vzděláním.

Mnohem pozitivněji z respondentů nad 40 let na sametovou revoluci nahlížejí vysokoškoláci (57 procent) než lidé se základním vzděláním či vyučení (22 procent). Více než čtvrtina Čechů starších 40 let odpověděla, že revoluce na jejich život neměla vliv, zhruba šestina respondentů se domnívá, že jejich život změnila k horšímu. Častěji takový názor mají lidé s nižším vzděláním (24 procent) než osoby se středoškolským (13 procent) a vysokoškolským (devět procent) vzděláním.
Necelá třetina ze všech oslovených je navíc přesvědčená, že se Česko s komunistickou minulostí ještě nevyrovnalo – hlavně ve společenské a politické rovině, řekl Českému rozhlasu ředitel projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa.
„Mladší generaci vadí přítomnost Komunistické strany Čech a Moravy v Parlamentu, té starší tolik ne. Společnost je do jisté míry raněná tím, že se justičně nevyrovnala se zločinci z komunistické doby. Soudy, které se zabývaly zločiny komunismu, trvaly neúměrně dlouho,“ vysvětluje.

Nejvýraznější osobností sametové revoluce je podle průzkumu pro její pamětníky Václav Havel. Bývalého prezidenta jako klíčovou osobnost označily dvě třetiny dotázaných, říká analytik společnosti NMS Market Research Stanislav Radocha.
„Uvedlo ho 61 procent všech respondentů. Na dalších místech se objevovaly konkrétní jména jako Marta Kubišová, ale i Václav Klaus, Václav Malý nebo Alexandr Dubček. Někteří respondenti uváděli naopak obecněji, že to byli studenti a podobně,“ přiblížil.

Průzkum provedla společnost letos v srpnu mezi tisícovkou respondentů z celé republiky. Zhruba polovina z nich byla starší 40 let.