Archeologie Turnovska

Od září roku 2002 je v Okresním muzeu Českého ráje v Turnově k vidění výstava, představující to nejpodstatnější z nedávných archeologických nálezů v Turnově - Maškových zahradách a také na dalších zajímavých lokalitách Turnovska.
O tom, že levý břeh Jizery v Turnově - Maškových zahradách je velmi bohatý na zbytky pravěkého osídlení se ví už od počátku 20. století. První nálezy tu byly učiněny v roce 1906 v souvislosti se stavbou železniční trati Turnov - Jičín. Nedlouho poté tu pak proběhlo několik archeologických výzkumů pod vedením J.V.Šimáka. Ty definitivně prokázaly, že uvedený prostor byl v pravěku i raném středověku skutečně hojně využíván k sídelním aktivitám. Na velký archeologický průzkum čekala lokalita Maškových zahrad až do druhé poloviny 90. let; souvisel s přípravou velkých staveb - s projektem Areálu technických služeb, stavbou supermarketu a přípravou stavby sportovního areálu. Díky těmto stavebním aktivitám došlo v nadějné lokalitě k největší záchranné akci v dějinách pojizerské archeologie, k velkoplošnému výzkumu rozsáhlého sídliště.
Které nálezy z Maškových zahrad jsou nejstarší, to nám řekl archeolog a kurátor výstavy v turnovském muzeu Jan Prostředník.

Nejstarší nálezy pocházely z přelomu 6. a 5. tisíciletí př.n.l. a jednalo se o osadu z mladší doby kamenné lidu kultury s lineární keramikou, kterou se nám podařilo prozkoumat téměř v úplnosti. Nalezli jsme zde celkem sedm půdorysů domů ze tří stavebních fází této osady. Z té doby se v Maškových zahradách našly i hliníky, koželužní jámy a další objekty, které na odborné vyhodnocení teprve čekají. Výzkum této nejstarší osady proběhl v roce 2001.

Jaké byly další fáze pravěkého osídlení na levém břehu Jizery v Turnově - Maškových zahradách?

Další osídlení zde bylo prokázáno z pozdní doby kamenné. Je to opět unikátní záležitost, protože jsme zde nalezli fragment sídliště kultury se šňůrovou keramikou. To je taková specifická kultura, kterou spíše než ze sídlišť známe z pohřebišť. Toto unikátní sídliště se nám podařilo nalézt díky tomu, že v Maškových zahradách nikdy nedocházelo ke hluboké orbě. Nejrozsáhlejší pravěké osídlení bylo v Maškových zahradách prokázáno v mladší době bronzové, zhruba v 11. a 10. století př.n.l. Toto sídliště zaniklo při povodni. Další doklady osídlení pocházejí potom ze závěru starší doby železné, kdy zde existovala jakási železárna. Bohužel, nenalezli jsme tu železářské pece; pouze pece vyhřívací, které tomu procesu výroby železa předcházely. Mezi nejmladší osídlení na lokalitě náleží germánský dvorec, který zde existoval od 2. či 3. století. Je zajímavé, že také starší fáze tohoto dvorce zanikla při povodni. Lokalita se totiž nachází přímo na levém břehu řeky Jizery. Řeka, dokud nebyla zregulována, mohla si koryto vytvářet víceméně libovolně sama.
Nejpozoruhodnějším způsobem se mimochodem se záludnostmi nestejné výšky vodní hladiny vypořádali obyvatelé mladší z osad ze závěru doby bronzové, kteří svá obydlí postavili na dřevěných kůlech. Tato takzvaná nákolí jsou v naší oblasti zcela unikátním objevem. Jsou totiž jinak známá především ze břehů alpských jezer Francie, Švýcarska a Itálie, kde dochází často ke kolísání vodní hladiny v průběhu roku. Ještě zbývá dodat, že nejmladší osídlení Maškových zahrad pochází ze 6. a 7. století našeho letopočtu. Jde o vůbec nejstarší známou slovanskou osadu v Pojizeří.

Na výstavě v turnovském muzeu jsou představeny keramické nádoby, broušené a štípané kamenné nástroje a kovové předměty, pocházející z jednotlivých sídlišť. Můžete tu vidět i kresebné rekonstrukce pravěkých chat a domů. Archeologové na Turnovsku však v minulých letech nekopali pouze v prostoru Maškových zahrad. Ledacos zajímavého se našlo i na dalších lokalitách v okolí města; i tyto výzkumy jsou na výstavě prezentovány.

Asi ta nejaktuálnější lokalita je kostel sv. Jana Křtitele v Nudvojovicích, kde jsme provedli výzkum na přelomu let 2001/2002 s poměrně unikátními výsledky. Nalezli jsme zde starší kostel, který předcházel tomu stávajícímu. Divácky nejzajímavějším nálezem z této lokality je asi bronzový ostatkový křížek typu elkolpion, který lze pokládat za import z prostředí Kyjevské Rusi. Dále jsou na výstavě prezentovány výsledky výzkumu v Turnově - Střelnici, který jsme provedli v roce 2001; jednalo se zejména o poměrně mohutné osídlení z období konce 15. až počátku 16. století. Dále jsou na výstavě prezentovány výsledky výzkumu na hradě Trosky, kterému se věnujeme od roku 1996. V letošním červnu jsme tam dokončili zatím poslední etapu výzkumu v prostoru tzv. purkrabství. Na Troskách jsme v letech 1997/8 nalezli například středověkou kovárnu. Tato kovárna byla již prezentována na samostatné odborné výstavě o lokalitě Trosky, ale je znovu připomenuta i na aktuální výstavě v turnovském muzeu, protože šlo o poměrně unikátní nález. Je zajímavé, že tato kovárna fungovala ještě na počátku 17. století. Jinak od toho roku 1998 proběhly na Troskách další čtyři etapy výzkumu, zejména na jejich severním předhradí, v rámci tzv. dolního hradu a v posledních třech sezónách jsme se věnovali i výzkumu tzv. purkrabství, tedy hospodářské budovy, která se nachází vpravo od vstupu do hradu a do roku 2001 byla kryta nepříliš vzhlednou dřevěnou kůlnou. V tomto prostoru by měla proběhnout v roce 2002 výstavba nového obslužného objektu pro správu hradu a měla by tam být také instalována expozice, ve které bychom chtěli připomenout archeologický výzkum, který na hradě probíhá. Rozhodně využijeme i některé nálezy z posledních sezón. Jinak jsme v prostoru té hospodářské budovy objevili fragment srubu, který pocházel z přelomu 14. a 15. století a souvisel s nejstarší stavební aktivitou v prostoru severního předhradí.

Jen tak pro zajímavost - nejstarší archeologicky prokázané osídlení v prostoru hradu Trosky pochází z 10. století př.n.l., z mladší doby bronzové; přítomnost člověka na lokalitě je prokázána i ze závěru mladší doby železné, tedy z 2. až 1. století před Kristem. Díky nejnovějšímu průzkumu teď také víme, že na Troskách se ve středověku žilo už na počátku 14. století, tedy o nějakých 70 či 80 let dříve, než uvádějí nejstarší písemné zprávy o této lokalitě.

Poslední lokalita, jejíž výzkum je prezentován na aktuální archeologické výstavě v turnovském Muzeu Českého ráje je hrad na katastru Dolní Štěpanice v Krkonoších, kde skončil průzkum v roce 1999. Hradu jsme se věnovali od roku 1994 a proběhly zde celkem čtyři výzkumné sezóny. Tento výzkum souvisel se sanací zdí hradu; hrad se totiž nachází v oblasti s poměrně nepříznivými přírodními podmínkami, nejenom pro lidi, ale i pro památky, takže zejména zdi této lokality je nutné pravidelně sanovat. Od toho roku 1994 tu probíhaly stavební úpravy, které zasahovaly i archeologické terény, takže bylo nutné ten výzkum provést v předstihu. Tak jako na jiných hradech i zde jsme nalezli značné množství keramiky, jak tedy v kulturních vrstvách, tak ve vrstvách splachových. Podařilo se nám prokázat starší stavební aktivity na hradě, než jsou záznamy, které poskytují písemné prameny. Doložili jsme zde osídlení již ve druhé polovině 13. století, zejména v souvislosti s využíváním nerostných surovin v bezprostředním okolí lokality. Dokonce jsme prokázali i existenci kovolitecké dílny přímo v areálu hradu. Tato dílna se věnovala zejména zpracování stříbra. V poslední etapě výzkumu, v roce 1999 jsme se věnovali prostoru horního hradu, kde jsme učinili poměrně zajímavé zjištění, že totiž zdi jsou zde zachovány do výšky téměř tří až čtyř metrů a že většina zdí je krytá destrukcí věže, která byla v 19. století odstřelena. Zdi jsou tudíž poměrně dobře chráněny nejen před nepříznivými klimatickými podmínkami, ale také před tzv. hledači pokladů, detektoráři, kteří by se zde mohli snažit vyhrabávat kovové předměty, jako jsou militaria a nebo například ostruhy.

Zbývá dodat, že výstava, nazvaná Výsledky archeologických výzkumů nejen v Turnově - Maškových zahradách potrvá v Okresním muzeu Českého ráje až do 2. února příštího roku.

Ivana Bernáthová, Frederik Velinský