Andrea Elsnerová: Poloha vyžadovaného hlasu v dabingu je dílo okamžiku. Doma netrénuju

V divadle měla možnost poznat se s Hanou Maciuchovou, Martou Vančurovou nebo Gabrielou Vránovou. „Od nich se člověk učil každý den. Už jenom tím, že jsem mohla být v jejich přítomnosti. A už přicházím do věku, kdy mi říkají, že bych pomalu měla zkušenosti předávat já, ale úplně se na to ještě necítím. Soubor se teď hodně omladil, tak se obohacujeme navzájem,“ svěřuje se Andrea Elsnerová v rozhovoru u Alex.

Exceluje ve hře Český román, kde hraje Olgu Scheinpflugovou, která se v 17 letech setkává s 30letým Karlem Čapkem. „Byla to nesmírně chytrá, bystrá a také nesmírně citlivá žena.“ V představení se na jevišti potkají celkem tři Olgy. „V roli mladé Olgy se střídají alternace, střední věk obsáhnu já, a skon – nebo řekněme takovou hodnotící Olgu – hraje Simona Postlerová,“ přibližuje herečka. „Takže já jsem ta v té plné síle, ale zároveň prožívám Čapkovu smrt.“

Dílo okamžiku

Její hlas je velice dobře známý také z dabingu. Propůjčuje ho i kresleným postavičkám. „Někdy je to velice náročný. Oni vyžadují, aby projev byl co nejpodobnější, tak někdy je potřeba tu polohu hlasu najít, aby byl člověk přesný. Ale doma netrénuju, je to dílo okamžiku,“ usmívá se. „Když nepřirozeným hlasem mluvíte dlouho, tak se můžou hlasivky odřít a to už se mi stalo. Týden trvalo, než se to zase srovnalo.“

Obecně má raději dabování psychologických filmů než upovídaných komedií. „Třeba teď jsem dělala španělskou komedii. Oni mluví rychle a přes sebe, mají úplně jinou kadenci řeči. Je těžký i chytit ten charakter. Oni jsou takoví ohniví, takže mě víc vyhovuje něco klidnějšího.“

Jak probíhá výběr dabérek – musí si být herečky typově podobné, nebo je to spíš jen výhoda? Kdy sama sebe nepoznala po hlase v reklamě? Jak vzpomíná na režiséra Četnických humoresek, Antonína Moskalyka? Poslechněte si v pořadu Alex a host.