Zřícenina hradu Ostromeč dodnes připomíná stavitelské umění husitů. I jeho strategickou polohu
Vysoké skalní stěny a úzká ostrožna, pod kterou zeje propast končící hladinou Vltavy a potoka Mastníku. Ideální místo k úkrytu i sledování okolí. Toho si byli vědomi i husité, kteří menší feudální sídlo přebudovali na velké vojenské a mocenské centrum. I dnes je návštěva zříceniny hradu Ostromeč ve Středočeském kraji zážitkem. Díky překrásné okolní přírodě i svědectví dávné minulosti.
Zřícenina hradu Ostromeč stojí na stejnojmenném kopci na Sedlčansku ve Středočeském kraji. Cesta k ní vede krásnou přírodou, navíc s výhledy na Slapskou přehradu. Hrad Ostromeč vznikl ve 14. století a nacházel se na konci delší vysoké ostrožny. Drobný hrádek byl na tak výhodném místě, že ho v roce 1424 přebudovali a rozšířili táborští husité.
Do dnešních dnů se z kdysi nedobytného hradu dochovaly jenom zbytky. Místo má ale neuvěřitelnou atmosféru. Cesta na Ostromeč vede navíc přes dva kopce, Doubí a Červenku, kde se rozprostíralo dávné keltské hradiště Hrazany.
Původní hrad byl malé feudální sídlo
Jádro původního hrádku s palácem dnes tvoří větší pahorek, jehož temeno dodnes ukrývá základové zdivo objektu. Jeho zbytky najdete ve dvou prohlubních, které dnes připomínají spíš jámy. Právě v tomto místě pravděpodobně stávala nejstarší část hradu. Jednalo se o věž s předstupujícím dvorkem nebo o jednolitou protáhlou stavbu s vnitřním členěním, která kopírovala tvar úzké ostrožny. Dodnes objevíte v čele tohoto jádra stavby mohutný příkop, který pokračuje po celém obvodu ostrožny a je lemovaný valem. Projít se můžete po pěšince, která kopíruje dávné hradby.
Výstavba husitského hradu okolí nejstarší zástavby zcela změnila a rozšířila. Celé nové jádro obíhal příkop a na jižní a západní straně mohutný val. Byl vyhlouben do tvrdé břidlicové skály. Při pohledu na stopy po tomto sídle je třeba ocenit, jak skvěle středověcí stavitelé dokázali stavbu vkloubit do úzkého rozeklaného terénu. Husité vybudovali opevněné mocenské centrum a opěrnou vojenskou pevnost nad důležitou vodní vltavskou cestou.
Z původního hrádku se stal velký hradní komplex a zásadní bod táborského husitského bratrstva. Nelze se proto divit, že husité o hrad v 15. století i několikrát bojovali. Po husitských válkách ale přestal vyhovovat dobovému standardu bydlení. Na úzké ostrožně nebylo možné hrad přestavět, a tak kolem roku 1542 zanikl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
