Zpívající trenér? Jan Ludvig byl s kytarou v NHL, teď brnká Bílým Tygrům
Jan Ludvig má dvě velké životní lásky. První je hokej, druhou hra na kytaru. Tu neodložil ani na herní prověrce libereckých Bílých Tygrů ve Švýcarsku.
Na kytaru hrál spoluhráčům v kabině
Jan Ludvig na začátku osmdesátých let s hokejkou a kytarou emigroval. Vydal se do Ameriky a prosadil se v NHL – hlavně v týmu New Jersey Devils. Na kytaru hrál i spoluhráčům v kabině. „Kdysi se mě na to ptal nějaký novinář v New Yorku po zápase, měli mě za blázna,“ vzpomíná Ludvig a pokračuje: „Muzika je lepší, hokej jsou mantinely.“
V Liberci se věnuje rozvoji hráčů
Pro NHL Jan Ludvig později jako skaut objevil třeba Patrika Eliáše. Před rokem se ze zámoří vrátil domů. Kývl na nabídku trenéra a manažera Bílých Tygrů Filipa Pešána. Pod Ještědem do jeho kompetence spadá individuální rozvoj hráčů i skauting.
Hudební vzor? Karel Kryl
Jan Ludvig kytaru vnímá i jako pomocníka. Několikrát mu prý zachránila život. „Život mě občas obrátil vzhůru nohama a omlátil mě o chodník. Přišel jsem domů, na kytaru jsem hrál až do rána, abych trochu zapomněl.“
Miluje country i blues a nedá dopustit na českou muziku. Oblíbil si třeba Karla Kryla. Dnes jsou jeho posluchači i liberečtí hokejisté. Zaujmout je není jednoduché, ale když jim zabrnká s pomocí láhve od vína, s úžasem ho sledují. „Kluci mají taky rádi muziku, už jsme si párkrát zazpívali.“
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.