Znáte echinaceu? Třapatkovka je krásná a navíc užitečná trvalka
Původní obyvatelé Severní Ameriky na ni nedali dopustit. Používali ji, když je bolely zuby, škrábalo je v krku, nebo když měli kašel. V současnosti se u nás nejčastěji pěstuje Echinacea purpurea. Použít se dají květy, listy i podzemní části. Echinacea prý posiluje imunitu.
Třapatkovka neboli echinacea je okrasná trvalka, jejíž květy si můžeme dát do vázy, do vazby použít suchá květenství, na čaj sušenou nať, listy i podzemní části, jak říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. Nať s listy se sklízí průběžně v roce, aby se rostlina příliš neoslabovala. Sklizeň podzemní části u dvouleté rostliny je pro rostlinné jedince „konečnou“ v růstu a v existenci.
Echinacea se cení jako rostlina podporující lidskou imunitu, ve formě čaje (nálevu), tinktury, výluhu. Pokud nejste úplně fit, měli byste její užití konzultovat s lékařem. Používají se rostliny odpovídající původní formě (jednoduše kvetoucí, růžové či fialové květy).
Okrasné formy
Formy okrasné také obsahují účinné látky. Ale krom toho, že jsou citlivé na zimní mrazy a místo výsadby (mělo by být vlhčí, ne tolik slunečné jako u botanického druhu, v zimě je musíme chránit nastýláním), jsou obyčejně i výrazně dražší. Nejhezčí odchylky se totiž nemnoží semeny, ale meristémovou kulturou.
Původní druh
Původní druh snáší suché, slunné polohy, ale zemina, ve které roste, by měla být humózní, živná. Aby do doby letního přísušku narostly do objemu, který odolá suchu.
Pokud bych měl určit, do jakých poloh třapatkovka patří, pak ty šlechtěné kultivary maximálně do 350 metrů nad mořem, ty obyčejné mohou růst úspěšně i v podhůří.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.