Zemřel Karel Lánský. Muž, který v srpnu 1968 pomáhal udržet vysílání

„Rozhlas je můj druhej domov,“ prohlásil Karel Lánský ještě v srpnu 2018 v pořadu eRko. Byl jednou z osobností, které Český rozhlas připomínal v souvislosti s 50. výročím srpnové okupace republiky. V roce 1968 se totiž podílel na udržení vysílání.

Hlavně vysílat

„Pro nás bylo hlavní vysílat a věděli jsme, že musíme mít kontakt s technikou. A to se podařilo. Rusové byli přesvědčení, že zabránili vysílání rozhlasu tím, že hlavní budovu obsadili. Jeden konfident je vodil po budově, ale buď to byl charakter, nebo hlupák, protože je nepřivedl do nejdůležitějšího pátého patra,“ popisoval Lánský v eRku.

Jméno si počeštil

Narodil se 6. července 1924 ve Staňkově u Domažlic jako Karel Landštofl (jméno si počeštil na jaře 1948). U strýce se vyučil krejčím a v roce 1944 byl totálně nasazen v pražské Waltrovce. Na konci války se zúčastnil pražského povstání a po válce vstoupil do KSČM.

Řád bílého lva

Studoval Vysokou školu politickou a  sociální a už v průběhu studia pracoval na Ústředním výboru ČSM, později v Českém svazu tělesné výchovy. V roce 1961 byl pro kritické postoje z KSČM vyloučen. Než v roce 1968 nastoupil do Československého rozhlasu, živil se jako dělník. Za svou odvahu dostal loni v říjnu na Pražském hradě nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva.

V audiu uslyšíte: Petr Šplíchal, zvukový designér Českého rozhlasu, na cestách. Český rozhlas navrhl poslancům bývalého zaměstnance Karla Lánského na řád Bílého lva. Radio Wave využívá pater noster k natáčení video série v rámci projektu Září měsíc podpory mladé české hudební scény.