Ze soboty na neděli jsme spali o hodinu méně. Měnil se čas

Letošní střídání času mohlo být v Evropské unii už posledním. Europarlament v roce 2019 podpořil plán na jeho zrušení, členské státy se ale stále nedohodly na tom, který čas by chtěly zachovat.

České ministerstvo dopravy nemá signály o tom, že by země začaly o změně času znovu jednat.

„V současné době je situace taková, že se nevyjednává. A věc se i s ohledem na aktuální situaci odsouvá na později. Je otázkou, jestli se toto téma vůbec vrátí na jednací stůl,“ řekl pro Český rozhlas mluvčí resortu František Jemelka.

Vědci by byli pro zachování standardního času, který platí v zimě. „Člověk potřebuje ranní světlo. Kdybychom ponechali letní čas, tak bychom přišli o tu hodinu ranního světla. Vstávali bychom po řadu měsíců do tmy,“ vysvětlila Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd.

„Absence ranního světla by měla poměrně zásadní dopad na naše fungování, především fungování časového systému, který máme v těle - naše vnitřní hodiny.“

Historie času

Střídání času zavedly státy kvůli úsporám energie, podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před víc než 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí.