Vystrčil: Pieta v Letech je i výzvou, aby se lidé chovali férově k menšinám
8. května proběhlo u nouzového pohřebiště v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku pietní shomáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu.
Pietní akt začal českou hymnou, držela se i minuta ticha za oběti války na Ukrajině. „Romský holokaust je pořád ještě pojmem neznámým, do značné míry. Něco už se ve společnosti ví, ale pořád si z toho společnost nebere ponaučení, a to mě hrozně štve. Snažíme se rozumně společnost informovat," uvedl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu.
„Pietní místa jsou dokumentem bezpráví a nelítostné perzekuce, kterou romská komunita, židovská komunita a další lidé zažívali od fašistů. Je to pro nás memento, abychom dělali vše pro to, aby se takové utrpení neopakovalo. To, že si to připomínáme na místech, kde tomu tak bylo, umocňuje výzvu, abychom dělali všechno pro to, aby se v budoucnosti společenství dokázala chovat férově a seriózně k menšinám, ať jsou to etnické, sociální nebo náboženské menšiny, a abychom si uvědomili, že úroveň demokratické společnosti se pozná jednak podle toho, jak se chová k menšinám, a jednak podle toho, zda dokáže nebo nedokáže přiznat chyby," řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Podle Vystrčila letský památník dokazuje, jak fašisté a komunisté netolerovali menšiny. „A to, že jsme i my udělali chybu, když jsme (včas) nedokázali vykoupit prasečák a zbudovat pietní místo. Trvalo to delší dobu, než by to mělo trvat, kdybychom si dokázali více uvědomit, jak velký význam to pietní místo má," řekl Vystrčil.
Pietního aktu se zúčastnili i vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), ministr kultury Martin Baxa (ODS) nebo bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Baxa uvedl, že Romové zažívali po staletí segregaci a sociální vylučování. „Osud většiny českých Romů se tragicky naplnil v holokaustu. Sociální segregace pokračovala za komunismu v jiné podobě dál. Rád bych řekl, že příběh vylučování Romů ze společnosti skončil s listopadem 1989, trvalo ale víc než dvacet let od revoluce, než padlo rozhodnutí o vykoupení vepřína," řekl Baxa.
Bartoš řekl, že pieta v Letech je na místě, protože historie má tendenci se opakovat. „Třeba situace, která souvisí se současnou válkou a uprchlíky, v jistém směru kopíruje historii druhé světové války. Památník v Letech, který bude už brzo stát, je důkaz lidské vytrvalosti, lidí, kteří nezapomínají. Paměť a důstojná vzpomínka nám umožňuje předcházet stejným chybám. Situace s výhledem ke komunálním volbám a menšinám v České republice začíná být opět vyhrocená. Musíme v sobě najít lidství, a ne předsudky."
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech byla v areálu bývalého vepřína.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
