Výstava libereckého muzea představuje historii hotelu Ještěd

Před branou muzea vítá návštěvníky kabinová lanovka, která vozí turisty na Ještěd už od 70. let. Uvnitř jako první upoutá replika návštěvní knihy z roku 1963, ve které si mohou návštěvníci podle Jiřího Sloupa z muzea přečíst, že současná podoba horského hotelu nebyla místním lidem příliš po chuti.

„Původní návrhy se přiblížili vkusu obyčejných lidí. Novátorský Hubáčkův návrh příliš oblíbený mezi nimi nebyl. Lidem se líbily návrhy, které připomínaly horské chaty. S čím přišel pan Hubáček, to jim přišlo jako pěst na oko,“ říká Sloup.

Potvrzuje to i jedna z návštěvnic muzea: „Na mě to kulatý nepůsobí dobře vevnitř, protože já se bojím houpačky, všeho. Pamatuji se, když se to postavilo, a pan Hubáček to postavil dobře, ale v bývalém režimu se mu pěkně pomstili."

Výstava působí jako labyrint, na první pohled totiž není vidět žádný ze vzácných artefaktů, které se schovávají za obřími plachtami. Podle ředitele muzea Jiřího Křížka je to záměr.

„Vidíme jednotlivé návrhy, ale když pokročíme dále, tak se nám najednou začnou objevovat původní interiéry, fotografie z roku, kdy se Ještěd otevíral,“ vysvětluje Křížek.

Vajíčkové křesílko

Unikátních exponátů podle něj má výstava nepřeberné množství. Nechybí soubor původní keramiky a skla, které pro Ještěd navrhl sklář a výtvarník Karel Wünsch, tapiserie nebo postel i s povlečením. Největším tahákem je ale závěsné křesílko ve tvaru vajíčka.

„Tohle křeslo odkazuje na původní podobu vajíček zavěšených, které tam v hotelu dodnes jsou, ale už vypadají trošku jinak. Jsou potažené látkou, která není takhle hřejivá. Špatně se to udržuje. Za těch čtyřicet let bych tu látku nechtěl vidět."

Některé kusy nábytku a dalších exponátů muzeu věnoval nebo zapůjčil vlastník horského hotelu Ještěd společnost České Radiokomunikace. V minulosti tato firma jednala s Libereckým krajem o prodeji horského hotelu.

V současné době to ale podle Markéty Šveňkové není na pořadu dne. Hotel na Ještědu nicméně usiluje o zápis do seznamu památek UNESCO.