Vyrobte si ptačí krmítko, zvládne to prakticky každý
Pozorování opeřenců, jak se vesele slétávají ke krmítku, je oblíbená kratochvíle nejen na podzim, ale i během celého chladného období. Ptačí krmítko přitom nemusíte hned kupovat. Zkuste si ho sami vyrobit. Právě podzimní čas k tomu přímo vybízí. Je to opravdu jednoduché a s trochou šikovnosti to zvládne každý.
Krmítko lze složit z 11 dílů, které je třeba nařezat z 1 cm silné desky. Čím tvrdší a kvalitnější dřevo, tím bude krmítko trvanlivější. Velikost závisí na tom, jaké druhy ptactva chceme přilákat. Pro sýkorky a další podobné druhy stačí velikost základní desky 20 x 30 cm. Dále budeme potřebovat 4 lišty na ohrádku, 4 sloupky a 2 prkénka na stříšku. Ke spojení jednotlivých dílů můžeme použít hřebíky, vruty a nebo je slepit. Lepidlo na dřevo by však mělo být netoxické a k přírodě šetrné.
Začneme slepením střechy nanesením lepidla na zkosené strany dvou prkének, tak aby stříška tvořila tvar obráceného písmene „V“. Pokračujeme lepením ohrádky k základně. Ohrádka je velmi důležitá proto, aby krmivo nevypadávalo ven. Zároveň se o ni ptáci mohou při přistávání lépe zachytit. Pro kvalitnější spoj můžeme lišty ohrádky stlačit truhlářskými svorkami.
Při lepení sloupků nanášíme lepidlo nejen na jejich spodní část, ale také do rohů na lišty ohrádky. Sloupky pak budou stabilnější. Nakonec vrchní část sloupků potřeme lepidlem a usadíme stříšku. Ta by měla celou základnu krmítka přesahovat minimálně o 2 cm, aby do krmítka nepršelo i ze stran. Celé krmítko je vhodné naimpregnovat. Používáme opět přírodě šetrné netoxické nátěry, například lněný olej nebo včelí vosk.
Krmítko je vhodné umístit co nejdál od skleněných ploch, minimálně 1,5 metru nad zem a dostatečně daleko od míst (stromy, keře, složené dřevo...), odkud by se ke krmítku mohli dostat predátoři, například kočky. Krmítko je také třeba pravidelně mechanicky čistit a dezinfikovat. V neudržovaném krmítku by se ze směsi zbytků krmiva a trusu mohl stát rezervoár chorob a parazitů, kterými by se ptáci mohli vzájemně nakazit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
