Vrch Bořeň na severu Čech je rájem horolezců i pěších turistů
Bořeň je jeden z největších povrchových znělcových útvarů v Evropě. Patří k dominantám Českého Středohoří. Svými 539 metry se vypíná nad městem Bílina a od nepaměti přitahuje pozornost. Na vrcholu stanul v 17. století například významný český historik Bohuslav Balbín nebo světaznalý cestovatel Alexandr von Humboldt, který si nadšení z rozhledu zanesl i do svého deníku.
Menšího sourozence má Bořeň v americkém státě Wyoming. Pod názvem Devils Tower (Ďáblova věž, 264 metrů) je v seznamu národních přírodních památek USA. Bořeň má od roku 1946 statut rezervace a od roku 1977 je národní přírodní památkou.
Hora vznikla už ve třetihorách, kdy sopečná činnost vyzvedla podloží, a následně ve čtvrtohorách eroze vypreparovala unikátní znělcovou kupu. K jejímu názvu se váže pověst o manželce knížete Kroka, otce dcer Kazi, Tety a Libuše. Když kníže Krok zemřel, jeho zoufalá manželka jménem Bořena bloudila krajinou a zdálo se jí, že z vrcholu hory vidí dole Krokovu šedou hlavu – vrhla se za ním a zemřela. Lidé pak po ní horu pojmenovali.
Půvabné je čtení o Bořeni ze spisu Bohuslava Balbína o krásách české země: „Staří vykládají, že tu byli někdy spatřeni draci, že ve svém nitru chová zlato, stříbro a drahé kameny, ale také hady s korunkami a že tam rostou vzácné byliny... To všechno vyprávějí dávné zkazky. Sám myslím, že je to pravda.“
Na Bořeni si užijí zdatní horolezci i úplní začátečníci
První horolezci zdolali Bořeň už na počátku minulého století, jména prvovýstupců sice neznáme, ale jména následovníků – Gregora a Bertholda ze žateckého Alpského klubu - jsou zachována i v názvech zdejších skalních útvarů.
Zdejší terén sloužil odedávna i jako trénink pro vysokohorské lezení. Díky rozmanitosti skal a aktivitě Horolezeckého oddílu Bořeň Bílina si tu užije jak začátečník, tak i velmi zkušený horolezec. Patří sem ale také důrazné upozornění: v zájmu vlastní bezpečnosti dbejte pokynů, které najdete i u dveří chaty Bořeň.
K Bořeni se dostanete snadno autem. Vyjet se dá až ke stejnojmenné chatě, ale nahoru už musíte po svých, po dvou a místy i po čtyřech. To dá trochu zabrat, a tak každé ze sedmi zastavení zdejší naučné stezky je vítanou chvilkou odpočinku. Dozvíte se u nich o geologii i živé přírodě.
Žije tu například 92 druhů ptáků, z toho 22 je zvláště chráněných. Ještě obdivuhodnější je rostlinstvo, roste tam například vzácná astra alpská, hvozdík sivý, tařice skalní a stovky dalších, botanikové tu napočítali na 500 druhů. Po území národní přírodní rezervace se pohybujte jen po vyznačených cestách a s respektem k tomuto přírodnímu dílu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Jak ochránit podmořské kabely? Vždy se něco pokazí. Ujistěte se, že víte, komu volat, radí americký voják
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Majitel neznámý. Pozemky za pět miliard propadly státu, jsou velké jako třetina Prahy