Vodní elektrárna v Rudolfově v Jizerských horách se stane národní památkou

V hlavní hale vodní elektrárny hučí turbíny a fouká studený vzduch od točících se strojů. „Strojovna vodní elektrárny z roku 1927, takřka s původním vybavením,“ popisuje jeden ze správců elektrárny, montér a milovník techniky Petr Nedomlel.

„Raritou je tenhle ovládací pult, jsou zde použité lodní měřící přístroje, nebo podle lodního registru. Dá se říct, že ve své době to byl největší komfort, jaký technika dokázala v té době nabídnout.“

Elektrárna hučí a vyrábí energii pod kopci Jizerských hor už dlouho, postavená byla ve 20. letech minulého století naopak za velmi krátkou dobu, v rekordním čase.

„Tlakové potrubí bylo v tom náročném terénu, který tady je, smontováno za 4 měsíce a jeden a půl týdne včetně tlakové zkoušky. To si dneska nikdo nedovede představit, zvlášť když veškeré práce probíhaly ručně,“ přibližuje Petr Nedomlel.

Vzpomínky pamětníků a historické spisy dokumentují, jak byla stavba náročná. „Tam zahynul jeden dělník a jeden se tak těžce zranil, že měl vlastně doživotní následky. „

A teď trocha technických informace pro fajnšmekry: „Při spádu 150 až 167 metrů má maximální dosažitelný výkon 915 kilowatů, průtok kolísá mezi 100 až 720 litry za vteřinu.“

Převedeno do laické řeči, výkon rudolfovského vodního díla je velký - účinnost je kolem 85 procent. Jen pro srovnání, například geotermální elektrárny, které jsou teď velmi v módě, mají účinnost zhruba 10 procent, tedy osmkrát menší.

Raritou je celé vodní dílo

Rudolfovská elektrárna je podle památkáře Petra Freiwilliga vzácná nejen díky hlavní hale s turbínami a generátory, ale raritou je celé vodní dílo, které se rozkládá na několika kilometrech v Jizerských horách.

„Začíná už na přehradě na Černé Nise, odkud vede přes tři kilometry dlouhý podzemní přivaděč, na kterém se nacházejí další stavby, jako jsou nádržky k zachycování splavenin, dva akvadukty a také vodní zámek, který se nachází nad Rudolfovem.“

A tím unikáty podle památkáře Petra Freiwilliga nekončí: „Kromě Peltonovy turbíny v elektrárně bychom nalezli v areálu ještě Francisovy turbíny, které se nacházejí v hrázi nádrže pod elektrárnou. A u této hráze zase najdeme řadu unikátních technických řešení, jako je automatická zátěžová kladka, kladkový uzávěr, který je původní a plně funkční.“

Stejně jako všechno ostatní. Právě proto si rudolfovská elektrárna zaslouží být památkou. Tou by se měla stát hned, jak ministerstvo kultury vyřídí formality, tedy během několika týdnů.

Zájemci se na oblé tvary krásných historických strojů můžou přijít do elektrárny podívat vždy na jaře, v rámci dne otevřených dveří.