Víte, jak vzniká přirozený les? Dozvědět se to můžete na unikátní šumavské stezce na úpatí Poledníku

20. listopad 2024

Přirozený les se od toho hospodářského liší na první pohled. Nikdo v něm nic nekácí ani nesází, ale především se v něm nechává vše odumřelé svému přirozenému rozkladu. Jak to vypadá v praxi, se můžete přesvědčit na názorné naučné stezce nazvané Jak se rodí les. Najdete ji nedaleko rozhledny Poledník na Šumavě.

Kroky návštěvníků této části Šumavy míří většinou rovnou na rozhlednu Poledník, a tak velká část z nich stezku mine. Možná i proto, že vrchol Poledníku působí na běžné turisty poněkud neutěšeně. Stále jsou tu totiž patrné následky řádění orkánu Kyrill z roku 2007. V polovině nebo třetině zlomené obrovské smrky vyznívají až apokalypticky.

Ve skutečnosti ale nejsou podobné kalamity v přírodě ničím neobvyklým. Tam, kde se nechává les přirozeně svému osudu, se jednou za čas vzrostlé stromy samy skácí k zemi. Větrem, vlastní váhou nebo v důsledku oslabení po napadení houbami. „Zlomí se postupně třeba i na třikrát, než definitivně splynou s krajinou,“ popisuje Josef Štenberk ze Správy Národního parku Šumava.

Síla a moc přírody v přímém přenosu

Mezitím se na Zemi dějí doslova zázraky. Po sedmnácti letech od orkánu Kyrill už jsou tu vidět mladé smrky, ale i takzvané pionýrské dřeviny. To jsou většinou vrby, břízy a jeřáby. Jejich lehká semena snadno přenášejí ptáci v trusu a zasejí tak zcela spontánně, bez plánování nový přirozený les.

Naučnou stezku jménem Jak se rodí les najdete nedaleko rozhledny Poledník na Šumavě

Veškeré procesy se tak tady nechávají na samotné přírodě. Staré dřevo se podle Josefa Štenberka rozkládá i sto let. Mezitím tu postupně vyroste nový pestrý les. Suché dřevo slouží jako útočiště celé řadě živočichů a hub. Částí stezky vede pohodlný dřevěný povalový chodník, někdy je ale nutné brodit se travinami, což ještě umocňuje zážitek z procházky stezkou Jak se rodí les.

autor: Pavel Halla
Spustit audio