V Severních Čechách je téměř 20 000 lidí nad padesát let bez práce

Nezaměstnaní padesátníci jsou dnes běžným pojmem. Jsou to lidé, kterým bylo padesát a do důchodu mají daleko. Na pracovním trhu ale nepatří mezi nejžádanější. Řada firem dává přednost mladším a dravějším uchazečům. Těm, kteří ještě nemají velké nároky - i když to otevřeně nepřiznají.

Pan Pavel z Liberce ve svých dvaapadesáti letech přišel o zaměstnání v obchodě s malířskými potřebami. Už více než rok se marně snaží sehnat práci ve svém oboru. O zaměstnání v té době přišla i jeho manželka. Jeho svízelnou situaci umocnilo i to, že dcera studuje vysokou školu a stále platí hypotéku na dům.

Pan Pavel by v této chvíli dělal cokoliv, problém ale je, že o něj žádná z oslovených firem nejeví zájem, stejně jako o paní Janu z České Lípy. I osmapadesátiletý Jaroslav z Chomutova po ztrátě zaměstnání rozeslal desítky životopisů. Ozvala se mu jen hrstka z nich s tím, že dala přednost jinému uchazeči.

Také zaměstnankyně personální agentury přiznává, že najít práci pro staršího člověka není jednoduché. Podle ní zaměstnavatelům vadí, že starší lidé nemají tu výkonnost jako za mlada, většinou nejsou schopni moderně přemýšlet, odmítají flexibilní pracovní dobu, nemají chuť se dále vzdělávat a také počítač a další moderní technologie jim dělají problémy. Mark Dzirasa, specialista na osobní rozvoj, věk uchazeče o práce také vidí jako handicap. Ovšem podle něj je možné ho překonat svojí pracovitostí, vůlí a pozitivním přístupem.

Čísla jsou v však neúprosná. K poslednímu prosincovému dni bylo v evidencích na úřadech práce v Ústeckém i Libereckém kraji evidováno téměř dvacet tisíc lidí nad padesát let, což je čtvrtina z celkového počtu nezaměstnaných.

Zajímavostí je, že v obou krajích, Libereckém i Ústeckém hledalo prostřednictvím úřadů práce zaměstnání i osmdesát lidí, kterým bylo více než šedesát pět let.