V knihkupectví skončil, teď vyrábí dřevěné lžíce a je šťastný

23. červenec 2018

Břetislav Jansa z Turnova prodával dvacet let knihy. Celou tu dobu si ale přál vytvářet něco rukama, až mu nakonec učarovalo dřevo. Vyměnil tak knihkupectví za řezbářské náčiní a dnes ručně vyrábí lžičky.

Dřevěné výrobky Břetislava Jansy

Dřevěné lžíce a lžičky dělá především z českých stromů. Dohladka vyleštěné a naolejované je tvoří navíc jen ze dřeva, které najde na zemi nebo dostane darem. Za tři roky už jich vyrobil víc než tisíc.

„Seděl jsem u lesa, nůž jsem měl u sebe, díval jsem se na jednu větev a říkal jsem si, že to konečně zkusím,“ popisuje Břetislav Jansa, jak s výrobou lžiček začal. „Nikdy jsem nevěřil, že mě to tolik chytne,“ říká. Na ruční výrobu lžiček pan Břetislav využívá malou sekyrku, kterou vytvoří hrubý tvar, a následné vyřezávání jamky, ze které se jí, vypracuje speciálním nožíkem, který je přímo určen k tvorbě lžic.

Dřevo si nekupuje

Výroba jedné lžičky trvá zhruba dvě hodiny, ale klidně se může protáhnout až na deset hodin. „Lžíce může vzniknout v podstatě z každého klacku, je potřeba tomu věnovat velké množství času a také trpělivosti,“ říká pan Jansa s úsměvem. „Říznul jsem se už nesčetněkrát, ale to k tomu zkrátka patří. Myslím, že není řezbáře, který by se jednou za čas neřízl,“ dodává. Na řezbářství spatřuje svobodu v tom, že se může své práci věnovat téměř kdekoli.

Břetislav Jansa pracuje se dřevem, které najde cestou lesem, ale také se dřevem, které mu dávají přátelé darem. „Jde mi především o dřevo lokální, tedy to, které je kolem nás,“ upřesňuje. Z každého klacku se vytvoří originální lžička, na níž zůstane kousek neopracovaného dřeva. „Miluju na tom to, že příroda udělá z části něco za Vás a jde jenom o to podtrhnout její práci,“ uzavírá řezbář.  

autoři: Lucie Fürstová , Kateřina Štulíková

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.