V Harrachově sází modříny na počest republiky. Vytvoří číslici 100

16. říjen 2018

Zhruba 40 školáků a dobrovolníků začalo dnes, v úterý 16. října, v Harrachově sázet modříny do tvaru nuly. Přibude tam 1 500 stromů na jednom hektaru.

Na Bílém kopci nula doplní desítku vysázenou z modřínů před devadesáti lety a symbolicky tak vytvoří číslici 100 na počest 100. výročí Československé republiky. Číslice je viditelná na podzim, kdy se modříny zbarvují do žluta a vynikají tak mezi okolními zelenými smrky. Řekla to starostka Harrachova Eva Zbrojová.

Právě starostka s nápadem doplnit nulu z modřínů loni oslovila Správu Krkonošského národního parku (KRNAP). „Tehdejší ředitel, pan Hřebačka, se tomu nebránil a vyjednal výjimku na ministerstvu životního prostředí, protože modříny nejsou v Krkonoších původní,“ uvedla Zbrojová.

Už na jaře se podle ní vykácely smrky, dnes začalo sázení stromků v balech. „Důležité je, aby se zasadily kvalitně. Sází se ve sponu asi dvou metrů a musí mít 35 centimetrů hluboký důlek,“ řekla starostka.

Barevně bude číslice 100 viditelná na podzim až za několik let, zatím je vidět jen průsek v lese. „Když se stromky dobře zasadí, tak pracovníci Krkonošského národního parku říkali, že za tři až pět let bude viditelné i to zbarvení,“ dodala Zbrojová.

Nejlépe jsou vidět modříny z protějšího Sachrova kopce. Není zcela známo, kdo o jejich výsadbě před devadesáti lety rozhodl. Přednostou lesní správy byl v té době lesmistr Otto Šmíd a lesním na polesí Nový Svět Josef Civín. V pamětníku lesní správy byla pouze strohá poznámka: „V polesí Nový Svět byl založen na oslavu desetiletí trvání republiky jubilejní modřínový háj na úpatí Bílého vrchu v podobě 100 metrů vysoké číslice 10, jehož plocha v rozích byla zajištěna kamennými hranoly.“

Bývalý lesník a emeritní spolupracovník Správy KRNAP letos na jaře uvedl, že modříny se sázely v místě polomu nebývalého rozsahu. Silný vítr Harrachov zasáhl 11. a 12. listopadu 1925. „Nejvíce poškozené dřevní hmoty bylo zpracováno na tehdejším polesí Nový Svět, největší škody byly na Bílém kopci. Po likvidaci kalamity přišla na řadu obnova lesa. Práce se zalesňováním skončily v roce 1928. A protože to bylo v roce desátého výročí vyhlášení republiky, byla na Bílém kopci vysázena veliká desítka z modřínů,“ dodal.

zdroj: ČTK
Spustit audio

Související