V českolipském Centru textilního tisku připomínají dětem vánoční tradice

„Rozkrajujeme jablíčko, protože je zdravé," zdůvodňuje jednu z vánočních tradic malý školák. Přestože děti koledy doma u stromečku zpívají, vánoční zvyky se vytrácí.

Sedmiletý Vojta tvrdí, že doma vánoční tradice udržují. Přesto si na ně vzpomíná velmi těžce. Nakonec si vzpomněl na pouštění svíček ve skořápce. Obdobné je tu malého Adama. Co ale tradice znamenají, to neví nikdo z nich.

„Nejen u dětí, ale obecně se tradice vytrácí. Může to být způsobeno i tou komercí, kdy už v září se v obchodních domech objevují Mikulášové, vánoční věci. I z toho důvodu nás napadlo zvyky a tradice připomenout,“ vysvětluje průvodce vodním hradem Lipý a Centrem textilního tisku Jaroslav Slabý. Se znalostí tradic je to podle něj slabé.

„Děti se hlásí, že tradice znají, ale asi jim uniká přesný význam. Mikuláše a čerta znají, barborky si domů nosí, ale už neví proč. Ani paní učitelka nevěděla proč, ale nosí se větvička, tak si ji přinesu taky.“

Bramborový salát - příprava|foto: Czech specials

Proč se nosí domů barborky a kdy se začal objevovat na vánočním stole bramborový salát?

Třešňovou nebo višňovou větvičku do domácnosti nosí jak svobodné dívky, které věří tomu, že když jim do 24. prosince rozkvete, tak se vdají. Vdané ženy nosí barborku z toho důvodu, že pokud jim vykvete, tak to přináší jí i celé rodině štěstí a pohodu.

Štědrovečerní menu se vždy neskládalo z kapra a bramborového salátu. Podle Jaroslava Slabého je bramborový salát relativně novým zvykem.

„Salát je záležitost meziválečného období. Dřív to měla být vydrhnutá deska, na které mělo být prostřeno vše, co se v daném hospodářství pěstovalo. To znamená, že od každé plodiny něco mělo být na stole. Aby si to ženy ulehčily, tak to vše daly do bramborového salátu.“

Štědrovečerní večeře měla začínat s východem první hvězdy. Čas do půlnoční mše poté rodina vyplnila tradičními zvyky, jako je rozkrojení jablka, nebo pouštění skořápek se svíčkou po vodě.