V českolipské LDN těší tělo i duši pacientů Anička a Bedřich, bezsrstí teriéři

17. červenec 2013

S léčbou dlouhodobě nemocných v českolipské nemocnici pomáhají Anička a Bedřich. Nejsou to lékaři, nemají atestaci a ani bílý plášť. Jsou to dva američtí bezsrstí teriéři. Pomáhají zlepšit psychický i fyzický stav dlouhodobě nemocných.

Takzvanou canisterapii si chválí nejen ošetřující personál, ale především pacienti.

Během návštěv u nemocných je spolu s canisterapeutem, který sem dochází dobrovolně, také někdo z ošetřujícího personálu. Psi jsou komplexně přeočkováni, nechybí ani certifikát o kvalifikaci a potřebné zkoušky.

Bedřich s Aničkou jsou na oddělení LDN českolipské nemocnice populární. Před první návštěvou ovšem panovaly obavy, jestli je pacienti přijmou.

„Měla jsem obavy z toho, jak budou reagovat na pejsky, kteří nemají srst. Obavy ale nebyly na místě, protože lidi zareagovali bezprostředně. Hladí si je a přikládají ke končetinám, které jsou nehybné, a stimuluje se i jemná motorika ruky, když jim dávají pamlsky."

To říká vrchní sestra oddělení léčebny dlouhodobě nemocných českolipské nemocnice Eva Budnikovová.

Pacient s Bedřichem a Aničkou

„Hrozně moc jsem se na ně těšil," říká s úsměvem jeden z pacientů a dodává, že i pes Anička je takový malý ďáblík. Na důkaz jeho slov začala fenka pacienta olizovat.

„Pokaždé, když přijdeme, je tu takový malý rozruch. My se na to hrozně těšíme, psi vědí, že když vystupujeme z auta, že jdeme sem."

Podle Jany Steiningerové, která přichází se psy jednou týdně jako canisterapeutka, je důležité nezapomínat na pacienty upoutané na lůžko.

„Ten pejsek může k nim do postele, přitulí se a pacienty to opravdu stimuluje k tomu, aby začali znovu chodit. Máme tu jednu paní, která přestala chodit, přestala mít zájem. Po několikeré návštěvě požádala sestry o chodítko. My jsme se totiž domlouvaly, že bude s pejsky chodit na procházku alespoň tady po chodbě."

Teriér Bedřich si na několik minut lehl k jedné z pacientek do postele. Paní s třesem v ruce a problémy s hybností za chvíli pozvolna ruku rozhýbala. O pokoj dál bylo s další pacientkou velké vítání, když teriéři vyskočili na postel a začali paní olizovat.

„Já jsem se na ně moc těšila. Oni jsou tak moc příjemný, mám je moc ráda," prozradila a na tváři se jí rozlil úsměv.

Kromě canisterapie, kdy má pacient léčebný kontakt se psem, funguje v českolipské nemocnici na LDN také muzikoterapie přímo s hudebníkem.

Spustit audio